Knihy
Umění a architektura
Divadlo a drama
Ivo Osolsobě
Divadlo, které mluví, zpívá a tančí

Ivo Osolsobě
Divadlo, které mluví, zpívá a tančí : teorie jedné komunikační formy

1974 | Nakladatelství Supraphon

Hudební komedie, muzikál, revue, opereta, a jejich předchůdci opéra comique, singspiel a jejich předchůdci se těší velké popularitě od nepaměti. Obsah této knihy se systematicky snaží dopátrat příčině této trvalé obliby, najít a popsat zákony těchto forem a jejich logiku a vytvořit tak skutečnou teorii této hudebně div…adelní oblasti. Hudební komedie, muzikál, revue, opereta, a jejich předchůdci opéra comique, singspiel a jejich předchůdci se těší velké popularitě od nepaměti. Obsah této knihy se systematicky snaží dopátrat příčině… této trvalé obliby, najít a popsat zákony těchto forem a jejich logiku a vytvořit tak skutečnou teorii této hudebně divadelní oblasti.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (4. 6. 2026)

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	242
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 5. 2026 10:55
Číslo položky:	1744064

O autorovi

Ivo Osolsobě

* 26. 3. 1928, Brno † 27. 9. 2012, Brno Sémiotik, estetik, teoretik a historik divadla Otec ing. Jan Osolsobě příležitostně překládal, matka Žofie Osolsobě působila za svobodna jako divadelní ochotnice, bratr, JUDr. Jiří Osolsobě , byl zahraniční letec RAF a autor válečných vzpomínek Zbylo nás devět . Syn Petr , profesor FF MU, je filozof a estetik. Osolsobě studoval od roku 1939 v Brně první českou reálku, později změněnou na reálné gymnázium, od 1947 divadelní vědu a estetiku na FF MU . Ještě před vojenskou službou nastoupil do brněnské zpěvohry jako lektor-dramaturg. Na počátku sezony 1956/57 přešel do činohry, v roce 1959 se opět vrátil do zpěvohry a působil zde – kromě sezony 1980/81, kdy byl stipendistou Nizozemského ústavu pro pokročilá studia ve Wassenaaru – ve funkci dramaturga až do roku 1989. Po odchodu do důchodu byl zaměstnán jako vědecký pracovník Kabinetu dějin a teorie divadla ÚČL a dramaturg Hudebního divadla v Karlíně . V roce 1993 získal stipendium na Graduate School of the City University of New York . V roce 1994 se habilitoval a od téhož roku působil na Divadelní fakultě JAMU a na FF MU v Brně. V roce 2001 byl jmenován profesorem v oboru teorie a dějin divadla. Od roku 1965 byl členem Skupiny pro exaktní metody a mezioborové vztahy založené Jiřím Levým. Roku 1972 spolu s Karlem Palou, Miroslavem Procházkou a Bohumírem Palkem inicioval zrod Pracovní skupiny pro sémiotickou a matematickou lingvistiku při Čs. kybernetické společnosti. Od roku 1970 člen exekutivy International Association of Semiotic Studies, od roku 1985 čestný člen Society of Amerika a od roku 1990 též International Association of Visual Semiotics a dalších mezinárodních institucí. V letech 1990–2000 byl prezidentem čs. národního centra International Association of Theatr...

Více od autora