František Palacký: Dílo Františka Palackého

František Palacký, Jaroslav Charvát, Fr Krčma
Dílo Františka Palackého : [Vlastní životopisy Fr. Palackého] - Svazek první

1941 | Nakladatelství L. Mazáč

Obsahuje tiež: Ocenění starých českých dějepisců / přeložil a poznámkami opatřil Jaroslav Charvát ; Přehled současný nejvyšších důstojníků a úředníků / doplnil Jaroslav Charvát Obsahuje tiež: Ocenění starých českých dějepisců / přeložil a poznámkami opatřil Jaroslav Charvát ; Přehled současný nejvyšších důstojníků a úředníků / doplnil Jaroslav Charvát

Součástí souboru:

Dílo Františka Palackého 1941 (4 sv)

Vytvořit poptávku

O knize

Vazba:	Pevná
Počet stran:	422
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha

O autorech

František Palacký

František Palacký byl český historik, politik, spisovatel a organizátor veřejného kulturního a vědeckého života v soudobé Praze. Je považován za zakladatele moderního českého dějepisectví, má přezdívku Otec národa. Narodil se v Hodslavicích na východní Moravě jako páté z 12 dětí, z nichž 8 se dožilo dospělosti. Pocházel z protestantské rodiny augsburského vyznání s dlouhou tradicí. Jeho otec Jiří Palacký byl učitelem na místní škole a lokálním faktorem domácích tkalců, jeho matka byla Anna, rozená Křižanová, po její smrti se otec podruhé oženil s Julianou. František a jeho bratři se nejprve vzdělávali u svého otce. František poté nastoupil do významné zámecké školy v německojazyčném Kunvaldu u Nového Jičína, zřízené hraběnkou Marií Walburgou Zeil-Waldburg. V letech 1809–1812 pokračoval studiem latinské školy v Trenčíně a následovalo evangelické lyceum v Prešpurku , kde se seznámil a spřátelil s Pavlem Josefem Šafaříkem. V Trenčíně bydlel u otce Ľudovíta Štúra Samuela, který byl také jeho učitelem. Přestože si Palackého otec přál, aby se také z jeho syna stal evangelický učitel a kněz, syn nepokračoval dál ve studiích, ale nastoupil v letech 1819–1823 jako vychovatel do uherských šlechtických rodin. Důvodem odmítnutí otcova přání, aby se stal pastorem ve Slezsku, byla láska k uherské šlechtičně Nině Zerdahelyové, rozené Báloghové, se kterou se Palacký seznámil v Prešpurku. Rok 1820 František Palacký strávil jako vychovatel se svými svěřenci Karlem a Janem Nepomukem Czúsovými ve Vídni. Toto působení ve vyšších společenských kruzích mu jednak umožnilo přístup do světa vyšší kultury, ale také měl dost příležitosti pokračovat ve svém sebevzdělávání, v této době hlavně ve filozofii a estetice . Získal také dobrý přehled o politice a poli...

Více od autora

Jaroslav Charvát

Jaroslav Charvát byl český historik a archivář, autor učebnic dějepisu a editor vydání spisů Františka Palackého. Mezi lety 1923 a 1928 vystudoval dějepis a zeměpis na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a mezi lety 1931 a 1934 vystudoval Státní archivní školu Praha. V roce 1929 nastoupil na pozici kopisty v Československém státním archivu zemědělském, od roku 1930 do roku 1946 pracoval jako archivář v Archivu národního muzea, to pak mezi lety 1935 a 1945 vedl. Od roku 1945 pracoval jako archivní rada na ministerstvu školství a osvěty. V letech 1946–1949 pracoval na Státním úřadu plánovacím jako vedoucí oddělení školství, vědy a kultury. Od roku 1949 pak působil na ministerstvu školství v Praze, tam pracoval do roku 1950. Od roku 1949 do roku 1953 působil na pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, kde do roku 1950 působil jako vedoucí katedry historie. V letech 1953–1959 působil jako profesor obecných dějin na Vysoké škole pedagogické v Praze. V letech 1953–1955 tamtéž působil jako rektor. Mezi lety 1959 a 1977 působil jako profesor obecných dějin i na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Spolupracoval s Vladislavem Vančurou na Obrazech z dějin národa českého. Editoval Dílo Františka Palackého. Byl redaktorem časopisu Dějiny a přítomnost a Ottova slovníku naučného. Byl členem ČSAV, Československé společnosti historické a Společnosti Národního muzea.

Více od autora