Ľudmila Peterajová: Dielo Mikuláša Galandu

Ľudmila Peterajová, Mikuláš Galanda
Dielo Mikuláša Galendu : SNG, Bratislava, september-december 1963 : [katalog výstavy]

1963 | Nakladatelství Slovenská národná galéria

Stav

Dobrý

obálka zašlá, s oděrkami

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, zašlá obálka
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	139
Jazyk:	slovensky
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	7. 3. 2023 16:35
Číslo položky:	513684

O autorech

Ľudmila Peterajová

Prof. Ľudmila Peterajová je historičkou umenia, ktorá sa podieľala na formovaní povojnového slovenského dejepisu umenia. Vyštudovala romanistiku a spočiatku sa venovala výtvarnej publicistike, orientujúc sa na problematiku slovenskej umeleckej moderny. Od roku 1953 pracovala v SNG najprv ako knihovníčka, potom až do roku 1973 ako vedúca oddelenia súčasného umenia. Od roku 1965 pôsobila na VŠVU, kde prednášala dejiny umenia, V roku 1970 bola kurátorkou národnej expozície na Benátskom bienále. Slovensko reprezentoval Jozef Jankovič, ktorý vystavil osem plastík, medzi inými aj dielo Biela modrá červená. Pavilón bol z politických príčin otvorený s dvojmesačným oneskorením. V roku 1964 na pôde SNG spolu s Karolom Vaculíkom pripravila monumentálny expozičný projekt Generácia 1909. Svedomie doby. V slovenskom dejepise umenia došlo prvýkrát k syntetickému umeleckohistorickému zhodnoteniu výtvarnej tvorby vtedy strednej generácie slovenských výtvarníkov, zväčša pražských absolventov umeleckých škôl . Je autorkou mnohých výstav, katalógov a knižných monografií . Čítajte viac: http://kultura.sme.sk/c/6321168/umenie-vystupit-z-tiena-svojich-textov.html#ixzz2nC1AHwpo

Více od autora

Mikuláš Galanda

Mikuláš Galanda byl slovenský malíř, grafik a ilustrátor. Patří k výrazným průkopníkům a propagátorům moderního umění na Slovensku. Je pochován je na Národním hřbitově v Martině. Po absolvování gymnázia v Lučenci, začal v roce 1914 studovat malbu na Akademii výtvarných umění v Budapešti. Studium však musel po dvou letech pro válečné události 1. světové války zanechat. V roce 1922 odjíždí do Prahy, kde začal studovat na Uměleckoprůmyslové škole u prof. V. H. Brunnera. Po roce přestoupil na pražskou Akademii výtvarných umění a studoval u prof. A. Thieleho a prof. Augusta Brömse. V době studia v Praze se spřátelil s Martinem Benkem. Po ukončení studia vyučoval Mikuláš Galanda od roku 1929 malbu a kreslení na střední škole v Bratislavě. V roce 1933 se stal řádným profesorem na tamější Škole uměleckých řemesel. Na počátku 30. let 20. století vystoupil Mikuláš Galanda spolu s přítelem Ľudovítem Fullou před veřejnost s manifestem „Súkromné listy Fullu a Galandu“, ve kterých: „vyslovili potrebu skoncovať so starými, nič nehovoriacimi umeleckými metódami a zabehanými manierami a žiadali preraziť a uvoľniť cestu novým výrazovým prostriedkom a postupom, ktoré by zodpovedali dynamickým premenám, ktoré boli charakteristické pre život človeka a spoločnosti 20. storočia.“ Galanda ilustroval také kulturní a politickou revue DAV. Mikuláš Galanda byl pochován v Turčianských Teplicích a v roce 1978 byly jeho tělesné ostatky převezeny na Národní hřbitov v Martině. V jeho rodném domě v Turčianských Teplicích je od roku 1991 zpřístupněna galerie se stálou expozicí jeho děl. Kromě množství výstav po celém Československu vystavoval Mikuláš Galanda svoje díla v New Yorku, v Moskvě a v roce 1937 i na Světové výstavě v Paříži, kde získal stříbrnou medaili za knižní grafiku a ilustrace. Mezi jeho nejznámější obrazy patří: V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mikuláš Galanda na slovenské Wi...

Více od autora