Fraňo Kráľ
Děti Zuzany Čenkové

1952 | Nakladatelství Mladá fronta

Obraz krutého, nelidského života nezaměstnaných a jejich dětí na předmnich. kapital. Slovensku. Zuzana Čenkova, vdova po hajném, který zemřel ve službě, dostala za všechnu jeho práci jedinou odměnu: "byt" na půdičce polorozbořeného sklepa. Od jara do podzimu jsou Tatry zaplaveny "zotavujícími se" boháči a s nimi nacház…í obživu i Zuzana a její děti: za zbytky jídel drhne v hotelích podlahy, děti sbírají houby a lesní plody, v létě není zapotřebí bot, obleku a lepšího přístřeší. Na podzim se však až do příštího jara uzavírají hotely, mizí obživa, hrozí zima: Zuzaně nezbývá než odloučit se od dětí, aby jim zajistila aspoň trochu jídla a tepla v cizích rodinách. Malý Paľko je prodán za 1000 Kčs bohaté paní továrníkové jako hračka za pošlého psíka, větší Hanka a Mišo jsou svěřeny soc. "péči". Za přídavek, který péče na děti vyplácí, se najdou "ochránci" i těchto ubožátek: Mišo je umístěn jako ševcovský učeň v bratisl. Židovně, kde dělá nemocné rodině svého mistra služebnou za jedinou odměnu: nákazu turberkulosou. Hanka na hranicích v pustě dře jako děvečka maďarskému sedlákovi. Ale Miša dík nemoci, Hanka proto, že se naučila číst a psát a znát nazpaměť cestu domů a Pal'ko proto, že paní továrníkovou omrzel, se dostanou s novým jarem domů, k mámě a malé Evičce. Čeká je stejný rok, ale i jistota, že to budou jednou právě oni, kdo vybojují lepší, spravedlivější řád pro všechny lidi ... Obraz krutého, nelidského života nezaměstnaných a jejich dětí na předmnich. kapital. Slovensku. Zuzana Čenkova, vdova po hajném, který zemřel ve službě, dostala za všechnu jeho práci jedinou odměnu: "…byt" na půdičce polorozbořeného sklepa. Od jara do podzimu jsou Tatry zaplaveny "zotavujícími se" boháči a s nimi nachází obživu i Zuzana a její děti: za zbytky jídel drhne v hotelích podlahy, děti sbírají houby a lesní plody, v létě není zapotřebí bot, obleku a lepšího přístřeší. Na podzim se však až do příštího jara uzavírají hotely, mizí obživa, hrozí zima: Zuzaně nezbývá než odloučit se od dětí, aby jim zajistila aspoň trochu jídla a tepla v cizích rodinách. Malý Paľko je prodán za 1000 Kčs bohaté paní továrníkové jako hračka za pošlého psíka, větší Hanka a Mišo jsou svěřeny soc. "péči". Za přídavek, který péče na děti vyplácí, se najdou "ochránci" i těchto ubožátek: Mišo je umístěn jako ševcovský učeň v bratisl. Židovně, kde dělá nemocné rodině svého mistra služebnou za jedinou odměnu: nákazu turberkulosou. Hanka na hranicích v pustě dře jako děvečka maďarskému sedlákovi. Ale Miša dík nemoci, Hanka proto, že se naučila číst a psát a znát nazpaměť cestu domů a Pal'ko proto, že paní továrníkovou omrzel, se dostanou s novým jarem domů, k mámě a malé Evičce. Čeká je stejný rok, ale i jistota, že to budou jednou právě oni, kdo vybojují lepší, spravedlivější řád pro všechny lidi ...

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	88
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	J Baumbruk
Překladatel:	Kamila Jiroudková
Edice:	32. svazek ed. 32. svazek ed. Vpřed
Vydání:	1. vyd
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 8. 2022 13:18
Číslo položky:	383376

O autorovi

Fraňo Kráľ

Fraňo Kráľ byl slovenský meziválečný básník, spisovatel-prozaik socialistického realismu a poválečný politik. Narodil se v rodině slovenského vystěhovalce v USA, ale jako dvouletý se spolu s matkou vrátil zpět na Slovensko, ačkoliv finanční situace rodiny byla velmi špatná. Vzdělání získal v Smrečanech, kde bydleli po návratu z USA, později pokračoval ve studiu v Liptovském Mikuláši a odmaturoval na učitelském ústavu ve Spišské Nové Vsi. Už v době studia musel těžce pracovat a kvůli špatné stravě onemocněl tyfem, který ho velmi zdravotně poznamenal na celý život, nemoc zanechala trvalé stopy a pozdější plicní onemocnění bylo jeho přímým následkem. Narukoval na vojenskou službu, ale onemocněl tuberkulózou. Léčil se pak v Tatranských Matliarech, kde se utužil v sociálních otázkách a ve svém politickém přesvědčení. Později byl převezen do sanatoria v Prosečnici na Sázavě. Ještě ne zcela doléčený byl ze sanatoria propuštěn a začal pracovat jako učitel v Okoličném, později byl přeložen do malé vesničky Kováčovce v okrese Modrý Kameň a na další místa. V roce 1931 se dostal do Bratislavy, ale pro svoji komunistickou ideologii byl předčasně penzionován. Po válce pracoval na Pověřenictvu školství, byl členem ÚV KSS a členem předsednictva Svazu československých spisovatelů. Ve volbách roku 1948 byl zvolen do Slovenské národní rady. Opětovně do ní byl zvolen ve volbách roku 1954 a zasedal zde až do své smrti. V roce 1953 byl jmenován národním umělcem. Počátky jeho literární činnosti spadají do období jeho léčení v Tatranských Matliarech, kde napsal a publikoval svoje první verše . Na jeho tvorbu měla velký vliv i setkání s českými avantgardními spisovateli, se kterými se setkal v době svého léčení v Česku – Jiří Wolker, Vítězslav Nezval, Josef Hora a Stanislav Kostka Neumann a jiní. Zpočátku byl ovlivněn proletářskou poezií, později poetismem a symbolismem, ale také válečným utrpením. V...

Více od autora