Rudolf Těsnohlídek
Den ČÍSLOVANÝ VÝTISK 115 Z 600

1923 | Nakladatelství František Borový

Básnickou tvorbu Rudolfa Těsnohlídka, především v počátcích, ovlivnil impresionismus, některé další impulsy převzal ze severské literatury. Jeho tvorba vyjadřuje jeho životní pesimismus, zdůrazňuje tragické životní situace. V básnické tvorbě se projevuje jako citlivý lyrik. Sbírka básní Den je jeho druhá básnická sbírk…a. Básnickou tvorbu Rudolfa Těsnohlídka, především v počátcích, ovlivnil impresionismus, některé další impulsy převzal ze severské literatury. Jeho tvorba vyjadřuje jeho životní pesimismus, zdůrazňuje tr…agické životní situace. V básnické tvorbě se projevuje jako citlivý lyrik. Sbírka básní Den je jeho druhá básnická sbírka.

Stav

Dobrý

číslováno, otřepené okraje stránek, Lehce prohnuté desky, celopergamenová, zlacená horní ořízka

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, otřepené okraje stránek, Lehce prohnuté desky
Poznámka:	číslovaný výtisk
Vazba:	pevná, celopergamenová, zlacená horní ořízka
Počet stran:	123
Jazyk:	česky
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	2. 9. 2025 14:9
Číslo položky:	1376246

O autorovi

Rudolf Těsnohlídek

Rudolf Těsnohlídek byl český spisovatel, básník, dramatik, novinář a překladatel. Proslul zejména svojí bajkou o lišce Bystroušce. Užíval také pseudonym Arnošt Bellis. Pocit vyděděnosti měl u něj zřejmě kořeny už v jeho dětství. Jeho otec byl pohodný, což jeho rodinu poněkud vyčleňovalo z tehdejší společnosti. Studium započal v Čáslavi, odkud po čtyřech letech odešel do Hradce Králové, kde vystudoval gymnázium. Aktivně se zapojoval do činnosti soukromého studentského literárního kroužku. Poté začal studovat na filozofické fakultě v Praze, ale studia nedokončil. Na studiích se seznámil s anarchismem, díky čemuž pronikl do okruhu S. K. Neumanna. Po sebevraždě nemocné první manželky Jindřišky Kopecké na svatební cestě v Norsku, se v roce 1906 odstěhoval do Brna, kde krátký čas pracoval v redakci Moravského kraje a po jeho zániku v Lidových novinách. Od roku 1908 psal soudničky pro Lidové noviny, později psal i jiné útvary, např. v roce 1912 byl válečným dopisovatelem v Srbsku a Albánii za války s Tureckem. V roce 1914 se přestěhoval do Bílovic nad Svitavou, kde bydlel osm let. Jeho druhou manželkou byla Anna Kutilová z této obce. Manželství však netrvalo dlouho. V Bílovicích nad Svitavou došlo k události, která se stala inspirací pro založení tradice vánočních stromů republiky se sbírkou na pomoc dětem bez domova. K tomu jej pohnula událost, kdy s přáteli, s malířem Františkem Koudelkou a úředníkem Josefem Tesařem, nalezli 22. prosince 1919, v bílovickém lese, prochladlé sedmnáctiměsíční děvčátko, Lidušku. Poprvé byl vánoční strom republiky rozsvícen 13. prosince 1924 na brněnském náměstí Svobody a tato tradice se postupně rozšířila i do ostatních měst. Tyto sbírky přispěly k tomu, že 8. prosince 1929 byl v Brně-Žabovřeskách otevřen dětský domov Dagmar pro opuštěné děti. Potřetí se oženil v roce 1924. Vzal si Olgu Zámečníkovou-Vaseckou. Těsnohlídek 12. ledna 1928 v redakci Lidových novin v Brně spáchal se...

Více od autora