Dostupnost: | Vyprodáno |
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 310 |
Jazyky: | slovensky |
Překladatel: | Ladislav Slabey |
Edice: | Členská knižnica 55x |
Vydání: | 1. vyd |
Vydáno v: | Bratislava |
Vystaveno: | st 18. listopadu 2020 15:29 |
Číslo položky: | 129314 |
Dějiny ženy je dílo, které nemá na našem trhu obdobu. Je výsledkem českých spisovatelů a obsahuje jeden z nejkomplexnějších a nejfundovanějších pohledů na lidskou historii – samozřejmě s ohledem na postavení a život žen. Autro neopomenul ani jedinou oblast života ženy, jediné místo zmapované historie. V této knize se dozvíte o rituálních obřadech afrických kmenů, o historii porodnictví stejně jako o sexuálním životě křesťanských kněží.Naleznete tu každou část světa – japonské gejši stejně jako americké „bobíky“ – a to vše čtivou formou, na více než 2500 rukopisných stranách.Na znovuuvedení tohoto díla spolupracoval tým redaktorů a překladatelů celý rok, nesetkáváte se – jak je dnes zvykem - s pouhým reprintem, ale s kompletně nově zredigovanou knihou.
Stanislav Kostka Neumann, křtěný Stanislav Jan Konstantin Václav Bohudar , byl český novinář a básník, literární i výtvarný kritik a překladatel z francouzštiny a ruštiny. V listopadu 1945 byl jmenován národním umělcem. Narodil se v Praze 5. června 1875. Byl synem Stanislava Neumanna, žižkovského advokáta a staročeského poslance Říšské rady a Českého zemského sněmu, jenž pocházel z patricijské rodiny německo-polské, ale hlásil se k české národnosti. Básníkova matka Karolina Neumannová, rozená Eichlerová , byla dcera prostého obuvníka. Advokát Neumann ztratil všechny své úspory v jakémsi nezdařeném podnikání, v roce 1880 zemřel a zanechal rodinu zchudlou. Jeho manželky a malého Stanislava se ujaly dvě zámožnější advokátovy sestry. V jejich olšanské vile č. 45 na Žižkově , kterou po smrti jedné z tet básník nakonec zdědil, prožil třicet let . V roce 1887 začal studovat na gymnasiu v Žitné ulici. Sám na to vzpomínal takto: „Škola od počátku až do konce byla mi mučírnou a já jí nebyl nikdy ke cti. Na obecné byl jsem z těch, kteří klečí na podiu a dostávají vařečkou do nastavené dlaně; na gymnasiu byly to karcery.“ V roce 1892 propadl z řečtiny a latiny. Protože si nechtěl reparátem kazit prázdniny, přestoupil na obchodní akademii v Resslově ulici. Ani tu však nedokončil a už po roce ji opustil. Za pomoci otcových přátel ze staročeské strany pak dostal místo lokálkáře v deníku Hlas národa. Živý zájem o literaturu projevoval již na gymnáziu. V kvintě vydával spolu s několika přáteli studentský časopis Vlast, v sextě redigoval obdobný časopis Slavia. V těchto hektografovaných časopisech publikoval své první básně i povídky. Jeho sympatie patřily od studentských dob pokrokovému hnutí, aktivně se účastnil politického života mezi ra...
Objednávkám nad 699 Kč
Sběratelské kusy i knižní novinky
A s radostí
Za hotové a s vlastním odvozem