Martin Rychlík
Dějiny tetování

2014 | Nakladatelství Mladá fronta

Své těla si zdobíme už více než 5 000 let! Kdy si první člověk vpravil pod kůži barvící pigment? Jistotu nebudeme mít nikdy, ale každopádně již víme, že tetování provází lidstvo nejméně po dobu 5300 let. Nejstarším důkazem je totiž mumie alpského Ötziho, který má na těle řadu modravých čárek; dost možná nikoliv z krášl…icích, ale z léčivých či magických důvodů. Lidé tak činili kvůli svému „zkulturnění“, z rituálních důvodů, ale i proto, aby jiným sdělovali, že někam patří, že dobře válčí, že dospěli anebo že někoho milovali natolik, že si jej vepsali nejen do srdce, ale i pod kůži... Důvodů je tolik, jako tetovacích jehel celého světa. Evropa po celá staletí vytěsňovala tetování ze svého středu, ale nejen od původních Polynésanů – ano, na lících zdobených Maorů či Markézanů! – se tomuto umění opět přiučila. Z těl námořníků, cirkusáků a kriminálníků, osob z okraje společnosti, pak „kérky“ pozvolna pronikly až mezi světovou smetánku a nynější celebrity, jež se bez tetování necítí sexy. A proč si s tím „zákrokem“, jenž je bolestivý a při němž stále trochu teče krev, nedají lidé pokoj ani po těch 5300 letech? To všechno i za pomocí více než 100 dobových i současných ilustrací, naznačují fascinující dějiny tetováže, které na českém knižním trhu chyběly. Své těla si zdobíme už více než 5 000 let! Kdy si první člověk vpravil pod kůži barvící pigment? Jistotu nebudeme mít nikdy, ale každopádně již víme, že tetování provází lidstvo nejméně po dobu 5300 l…et. Nejstarším důkazem je totiž mumie alpského Ötziho, který má na těle řadu modravých čárek; dost možná nikoliv z krášlicích, ale z léčivých či magických důvodů. Lidé tak činili kvůli svému „zkulturnění“, z rituálních důvodů, ale i proto, aby jiným sdělovali, že někam patří, že dobře válčí, že dospěli anebo že někoho milovali natolik, že si jej vepsali nejen do srdce, ale i pod kůži... Důvodů je tolik, jako tetovacích jehel celého světa. Evropa po celá staletí vytěsňovala tetování ze svého středu, ale nejen od původních Polynésanů – ano, na lících zdobených Maorů či Markézanů! – se tomuto umění opět přiučila. Z těl námořníků, cirkusáků a kriminálníků, osob z okraje společnosti, pak „kérky“ pozvolna pronikly až mezi světovou smetánku a nynější celebrity, jež se bez tetování necítí sexy. A proč si s tím „zákrokem“, jenž je bolestivý a při němž stále trochu teče krev, nedají lidé pokoj ani po těch 5300 letech? To všechno i za pomocí více než 100 dobových i současných ilustrací, naznačují fascinující dějiny tetováže, které na českém knižním trhu chyběly.

Stav

Dobrý

lehoučce narařené desky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	228
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020432868
ISBN:	9788020432865
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	17. 9. 2024 11:12
Číslo položky:	973097

O autorovi

Martin Rychlík

Martin Rychlík je český etnolog, historik kultury a vědecký novinář. Autor knih o dějinách tetování či vlasů. Vystudoval etnologii a dějiny a teorii kultury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze s magisterskou a rigorózní prací na téma tetování a magisterskou prací o industriální elektronické hudbě – EBM . V roce 2011 dokončil doktorské studium v Ústavu etnologie FF UK . Na tomto Ústavu také do roku 2015 částečně působil jako odborný asistent. Disertaci o „domorodém umění“ obhájil na Katedře teorie kultury FF UK , kde přednášel i etnologii kulturních areálů . V roce 2009 absolvoval stipendijní stáž na University of Tokyo zaměřenou na komunikaci vědy u profesora Osamy Sakury v rámci vládního stipendia The Japan Foundation. V letech 2000 až 2006 pracoval jako redaktor v České tiskové kanceláři , posléze v ekonomickém týdeníku Euro coby editor a reportér . Od roku 2010 působil ve zpravodajském portále Česká pozice jako jeden ze zakládajících redaktorů, přičemž obsáhle referoval o dění na MŠMT za ministra Josefa Dobeše . Od roku 2013 psal pro tištěné Lidové noviny , kde vydal dle údajů v databázi Newton přes 1500 článků. Od října 2019 působí v médiích UK. ( Pravidelně přispívá články na odborný server Vědavýzkum.cz. Napsal několik studií o vlasech, například v časopisech Vesmír, Anthropologia Integra či Culturologia. Uspořádal také několik výstav k dějinám tetování: v Praze, Zlíně, Jihlavě či Boskovicích. Od roku 2009 je členem poradního sboru Českého výboru pro UNICEF. Do roku 2019 byl členem vědecké rady Nadačního fondu Neuron pro oblast společenských věd....

Více od autora