František Šmahel je český historik–medievista, který se zabývá dějinami pozdního středověku, zvláště počátky české reformace, dějinami humanismu, dějinami Univerzity Karlovy a pozdně středověkou filosofií. Po maturitě na Reálném gymnáziu v Chrudimi roku 1953 pracoval František Šmahel jako horník na dole Jan Šverma v Ostravě. V letech 1954–1959 vystudoval Filozofickou fakultu UK a do roku 1963 byl ředitelem Městského muzea v Litvínově. Roku 1963 získal doktorát a roku 1965 titul CSc na FF UK a v letech 1964–1974 pracoval v Historickém ústavu ČSAV. V letech 1975–1979 pracoval jako řidič tramvaje v Praze, v letech 1980–1989 jako historik v Museu husitského revolučního hnutí v Táboře. Roku 1990 získal titul DrSc a v letech 1990–1998 byl ředitelem Historického ústavu ČSAV . V roce 1991 se habilitoval pro obor starších českých dějin a v letech 1993–1998 byl vedoucím semináře českých středověkých dějin na FF UK. Roku 1995 byl jmenován profesorem. V letech 1998–2004 působil jako ředitel Centra medievistických studií, od roku 2004 jako zástupce ředitele. Kompletní bibliografie Františka Šmahela viz databáze Bibliografie dějin Českých zemí .

Narozen 12. 5. 1946 v Praze. PhDr., historik, práce z období husitství, středověký archeolog, dlouholetý ředitel Husitského muzea v Táboře.

doc. PhDr. Rudolf Krajíc, CSc. . Po absolvování ZŠ v Bechyni a gymnázia v Týně nad Vltavou studoval na FF Univerzity Karlovy v Praze obory prehistorie a dějepis. V roce 1978 nastoupil jako archeolog do táborského muzea. V roce 1982 získal na FF UK Praha doktorát filosofie . V roce 1993 ukončil externí aspiranturu v Archeologickém ústavu AV ČR v Praze a byla mu udělena hodnost kandidáta historických věd . V roce 2002 se habilitoval na Masarykově univerzitě v Brně a k 1. listopadu téhož roku byl jmenován docentem v oboru slovanská archeologie. Na konci sedmdesátých a na počátku osmdesátých let se zabýval archeologickými výzkumy zaniklých středověkých vesnic na Táborsku; v letech 1983-1989 byl vedoucím archeologického výzkumu zaniklého předměstí středověkého města Sezimova Ústí. Z dalších rozsáhlejších terénních archeologických akcí lze jmenovat výzkum středověkého vojenského ležení na Smolíně u Tábora , práce v historickém jádru města a na hradě v Soběslavi , v Sezimově Ústí , v Bechyni a na staveništích Kaufland, Tesco, Baumax a Lídl Tábor . Od roku 2000 je pověřen posuzováním trasy budoucí dálnice D3 na území bývalého táborského okresu s ohledem na archeologickou památkovou péči. Od r. 1983 vede archeologické práce na území městské památkové rezervace Tábor. Je předsedou Jihočeské archeologické komise, předsedou komise ředitele Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích pro státní podporu financování záchranných archeologických výzkumů v jižních Čechách, je členem redakční rady sborníku "Archeologické výzkumy v jižních Čechách" , členem sklářské sekce České společnosti archeologické, členem skupiny pro interdisciplinární spolupráci a přírodovědné metody v archeologii a členem Vědecké rady FF JU v Českých Budějovicích. Je autorem 7 monografií, na dalších 7 se podílel jako spoluautor. Kromě toho...