Pavel Hradečný
Dějiny Řecka

1998 | Nakladatelství Lidové noviny

Souvislý výklad řeckých dějin, zejména pro období od 17.stol., dosud chyběl. Původní práce českých historiků. Závěrečná kapitola o česko-řeckých vztazích. Odpovídající vědecký aparát. Nicovaz. Souvislý výklad řeckých dějin, zejména pro období od 17.stol., dosud chyběl. Původní práce českých historiků. Závěrečná kapitola o česko-řeckých vztazích. Odpovídající vědecký aparát. Nicovaz.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

lehké oděrky

Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (14. 5. 2026)

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (14. 5. 2026)	~~799 Kč~~ 549 Kč
	Stav Dobrý lehké oděrky	Skladem pro e-shop Odešleme do 24 h (14. 5. 2026)	~~649 Kč~~ 449 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, lehké oděrky
Vazba:	pevná
Počet stran:	765
Jazyk:	česky
ISBN10:	8071061921
ISBN:	9788071061922
Edice:	Dějiny států
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	2. 12. 2025 12:31
Číslo položky:	1482532

O autorovi

Pavel Hradečný

Pavel Hradečný byl český historik a balkanista. Oblastí jeho vědeckého zájmu byly nové a nejnovější dějiny jihovýchodní Evropy, zejména Albánie, Řecka a zemí bývalé Jugoslávie, vztahy mezi balkánskými státy a kontakty českých zemí s národy tohoto regionu. V letech 1956-1961 vystudoval historii a český jazyk na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V akademickém roce 1959 až 1960 absolvoval roční studijní pobyt na univerzitě v Tiraně. V roce 1963 nastoupil na brněnské filozofické fakultě jako asistent. Zde také začal publikovat první studie a články, které se zaměřovaly na problematiku politických a hospodářských kontaktů meziválečného Československa, Rumunska a Bulharska. V roce 1966 odešel do Prahy do Ústavu dějin evropských socialistických zemí Československé akademie věd, kde plánoval dokončit svou rigorózní práci. Znalosti srbochorvatského a albánského jazyka si prohloubil na stáži na univerzitách v Bělehradě a Prištině, kam ho ČSAV vyslala. Zde se také poprvé seznámil s kosovskou problematikou. Stal se jedním z mála českých albanistů a mezi historiky vůbec jediným znalcem Albánie a Kosova v tehdejším Československu, a později v České republice. Díky znalosti albánštiny a několika pobytům v Albánii shromáždil řadu pramenů přímo ze zdejších zdrojů i odkazů ze světové historické literatury. Svou rigorózní práci na téma Albánie mezi dvěma světovými válkami 1918-1939 obhájil v roce 1967 a získal tím titul PhDr. Do jeho dalšího profesního života ovšem výrazně zasáhla tzv. normalizační prověrky, kdy byl jako sympatizant myšlenek ,,pražského jara” vyloučen z komunistické strany a nebylo mu dovoleno obhájit v roce 1971 svou připravenou kandidátskou práci, ani cestovat do zahraničí. V ČSAV mohl pokračovat pouze na pozici vědeckotechnického pracovníka. I přes nepřízeň tehdejšího režimu nepolevil ve svém úsilí vytvářet původní odborné práce. Publikoval řadu článků a studií ( např. ve S...

Více od autora