Miloslav Bělohlávek, Antonín Špelda, Václav Čepelák, Václav Spěváček, Václav Kuchynka, Jaromír Kovář, Milada Suchá, Zdeněk Ungerman, Václav Vodák
Dějiny Plzně II - od roku 1788 do roku 1918

1967 | Západočeské nakladatelství

Od počátků do roku 1788. První část díla, rozvrženého na tři svazky, obsáhla období feudalismu do roku 1788. Periodizaci pečlivě odůvodňuje, prameny a literaturu kriticky hodnotí. Zahrnuje poprvé v takové šíři jak dějiny hospodářské a politické, tak dějiny společenské a kulturní. Popis zasazuje do širšího rámce, upozor…ňuje však na specifické rysy plzeňského vývoje. Od počátků do roku 1788. První část díla, rozvrženého na tři svazky, obsáhla období feudalismu do roku 1788. Periodizaci pečlivě odůvodňuje, prameny a literaturu kriticky hodnotí. Zahrnuje poprvé v ta…kové šíři jak dějiny hospodářské a politické, tak dějiny společenské a kulturní. Popis zasazuje do širšího rámce, upozorňuje však na specifické rysy plzeňského vývoje.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	296, [32] obr. příl
Jazyk:	česky
Vydání:	Vyd. 1
Vydáno v:	Plzeň
Vystaveno:	18. 8. 2022 9:24
Číslo položky:	383941

O autorech

Miloslav Bělohlávek

Miloslav Bělohlávek byl český vědec, historik, archivář, zakladatel a organizátor mladší Plzeňské historické školy. Celý život žil a působil v Plzni. Vystudoval II. státní reálku v Plzni na Mikulášském náměstí, maturoval v roce 1941. V roce 1943 složil doplňující maturitu z latinského jazyka na reálném gymnáziu v Plzni a zároveň ukončil abiturientský kurz na obchodní akademii. Z důvodu uzavřených vysokých škol během 2. světové války nastoupil do zaměstnání jako administrativní pracovník aprovizačního úřadu města Plzně. V letech 1943–1945 byl nuceně nasazen jako dělník ve Škodových závodech v Plzni. Po skončení 2. světové války studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze obor český jazyk – dějepis. Zároveň studoval v letech 1946–1948 Státní archivní školu. V té době se začal věnovat pouze historii. Jeho učiteli byli Zdeněk Kalista, Václav Chaloupecký, Otakar Odložilík. Největší vliv na jeho zájem o historii měl akademik Václav Vojtíšek. V roce 1948 nastoupil jako archivář do právě vznikajícího samostatného Archivu města Plzně, kde pracoval do 30. dubna 1984, kdy odešel do penze. Z Archivu města Plzně vybudoval moderní instituci s archivem a historickým pracovištěm. V badatelně archivu se setkávali plzeňští dějepisci a vlastivědní pracovníci – Fridolín Macháček, Adolf Zeman, Václav Čepelák, Václav Jílek a další. Tak vznikla Plzeňská historická škola, za jejíž vůdčí osobnost byl považován Miloslav Bělohlávek. V roce 1958 založil historický sborník Minulost Plzně a Plzeňska, od roku 1962 s názvem Minulostí Západočeského kraje, který vychází dosud. Většina Bělohlávkových publikací se věnuje městu Plzni a blízkému okolí. Napsal téměř 700 samostatných studií, statí, monografií, stovky recenzí zpráv, jubilejních článků, nekrologů. Byl popularizátorem historie Plzně. Plzeňskému dějepisectví zasvětil celý svůj život. Přehled celého díla obsahují přílohy sborníků Minulostí Západočeského kraje, sv. 29 a 38....

Více od autora

Antonín Špelda

Antonín Špelda byl plzeňský fyzik, hudební kritik, teoretik a pedagog. Vystudoval reálné gymnázium v Klatovech, Přírodovědeckou fakultu UK v Praze – obor matematika a fyzika a hudební vědu na Filozofické fakultě UK. Byl pedagogem na plzeňských gymnáziích a na katedře fyziky Pedagogické fakulty v Plzni. Specializoval se především na akustiku a hudební akustiku, jeho vědecké práce v tomto oboru zahrnují více než čtyřicet původních studií a vysokoškolských učebnic. Byl zakladatelem hudební historiografie Plzně, psal práce o hudebních osobnostech i hudebně topografické práce. Podílel se také na organizování hudebního života v Plzni, pracoval ve výborech Sdružení pro komorní hudbu, Plzeňského hudebního kruhu, ve Svazu českých skladatelů a koncertních umělců, stal se také předsedou plzeňské pobočky Společnosti Antonína Dvořáka. Napsal několik tisíc hudebních kritik, medailonů a článků do deníků i odborných časopisů, vytvořil několik set tištěných výkladů k symfonickým koncertům a operním premiérám. Byl uznáván jako výborný znalec hudební problematiky Plzně, Plzeňska i celého Západočeského kraje, zpracoval řadu hesel z této oblasti do Československého hudebního slovníku osob a institucí. Je držitelem Ceny města Plzně za rok 1968.

Více od autora