Jaroslav Orel, Rudolf Hurt
Dějiny města Vracova

1969 | Nakladatelství Musejní spolek

Podrobné zpracování historie jihomoravského města Vracova, probíhající již přes 700 let, poskytuje devatenáct kapitol, které zpravidla odpovídají určitým časovým úsekům, v nichž bylo probírané téma aktuální. Autor tak sleduje Vracov od pravěkých územních podmínek přes počátky a rozvoj poddanství k hospodářským a společ…enským poměrům za kapitalismu a socialismu. Zvláštní kapitoly hovoří o půdě, vinařství, lesích, školství atp. Poslední kapitolu okroji napsal J. Orel. Podrobné zpracování historie jihomoravského města Vracova, probíhající již přes 700 let, poskytuje devatenáct kapitol, které zpravidla odpovídají určitým časovým úsekům, v nichž bylo probírané téma ak…tuální. Autor tak sleduje Vracov od pravěkých územních podmínek přes počátky a rozvoj poddanství k hospodářským a společenským poměrům za kapitalismu a socialismu. Zvláštní kapitoly hovoří o půdě, vinařství, lesích, školství atp. Poslední kapitolu okroji napsal J. Orel.

Stav

Dobrý

bez obálky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, bez obálky
Vazba:	pevná
Počet stran:	257
Jazyk:	česky
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	30. 9. 2024 13:13
Číslo položky:	985162

O autorech

Jaroslav Orel

Jaroslav Orel je český politik KDU-ČSL, po sametové revoluci československý poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění, v 90. letech poslanec Poslanecké sněmovny. Je ženatý, má pět dětí, jeho manželkou je MUDr. Blanka Orlová. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Působil jako podnikový právník. V lednu 1990 vstoupil do Československé strany lidové. Byl členem jejího výboru, později místopředseda její pražské organizace. Ve volbách roku 1992 byl zvolen za KDU-ČSL do Sněmovny lidu . Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992. Ve volbách v roce 1996 byl zvolen do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za KDU-ČSL. Poslanecký mandát si podržel až do předčasných voleb roku 1998. V obou dvou případech byl zvolen poslancem ve druhém skrutiniu, tedy na celostátní listině složené z nezvolených kandidátů, jejichž pořadí určovalo po volbách vedení jednotlivých stran dle svého uvážení a nezávisle na počtu získaných preferenčních hlasů. Zastával funkci mluvčího KDU-ČSL a mluvčího poslaneckého klubu strany, dále byl poradcem předsedy KDU-ČSL Cyrila Svobody, ředitelem nadačního fondu a vrchním ředitelem sekce na ministerstvu. Profiloval se jako kritik tehdejšího předsedy Miroslava Kalouska. V roce 2010 se uvádí jako člen Městského výboru KDU-ČSL v Praze. V roce 2010 kandidoval na předsedu KDU-ČSL, ale získal jen 20 hlasů z 425 hlasujících .

Více od autora

Rudolf Hurt

Rudolf Hurt byl český archivář, historik a středoškolský pedagog. Nejdříve studoval na gymnáziu v Kyjově. Po studiu historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy 1921–1925 pokračoval na Státní archivní škole. Poté krátce působil jako gymnasiální profesor a v roce 1929 nastoupil do Moravského zemského archivu v Brně, který řídil po nastoupení tehdejšího ředitele Františka Hrubého na fakultu. Jeho odborným zájmem byly regionální a církevní dějiny, jeho nejvýznamnějším dílem je publikace Dějiny cisterciáckého kláštera na Velehradě

Více od autora