Knihy
Historie
Africká historie
Arnošt Kolman
Dějiny matematiky ve starověku

Arnošt Kolman
Dějiny matematiky ve starověku

1969 | Nakladatelství Academia

Dějiny matematiky probirá autor od vzniku matematických pojmů a sleduje její vývoj u Egypťanů, Babylóňanů, Féničanů, Židů, Mayů, Inků a Aztéků. Zvláštní kapitoly věnuje matematice ve starověkém Řecku, v helénistických zemích a v zemích římského impéria. Všímá si matematiky v Itálii za Ostrogotů a ukazuje, jak v římsko-…lat inské kultuře upadaly matematické znalosti a objevovaly se chybné postupy různých výpočtů. Proti tomuto úpadku vyzvedá matematické myšlení v antickém Řecku, kde byla podrobně rozpracována teorie kuželoseček, kde vystupuje Eukleidova axiomatika a Archimédovy metody výpočtů různých geometrických útvarů, mezi nimi i konoidů a sféroidů. Dějiny matematiky probirá autor od vzniku matematických pojmů a sleduje její vývoj u Egypťanů, Babylóňanů, Féničanů, Židů, Mayů, Inků a Aztéků. Zvláštní kapitoly věnuje matematice ve starověkém Řecku,… v helénistických zemích a v zemích římského impéria. Všímá si matematiky v Itálii za Ostrogotů a ukazuje, jak v římsko-lat inské kultuře upadaly matematické znalosti a objevovaly se chybné postupy různých výpočtů. Proti tomuto úpadku vyzvedá matematické myšlení v antickém Řecku, kde byla podrobně rozpracována teorie kuželoseček, kde vystupuje Eukleidova axiomatika a Archimédovy metody výpočtů různých geometrických útvarů, mezi nimi i konoidů a sféroidů.

Vytvořit poptávku

O knize

Počet stran:	221, [1]
Jazyk:	česky
Překladatel:	Marcela Hedrlínová
Vydáno v:	Praha

O autorovi

Arnošt Kolman

Arnošt Kolman byl český matematik a marxistický filozof. Zabýval se především filozofickými otázkami matematiky, fyziky, dějiny přírodních věd, logiky, dialektiky a historického materialismu. Za kritiku Gottwaldovy vlády jako málo věrné marx-leninské ideologii byl tři a půl roku vězněn v moskevském vězení Lubjanka. Dlouho působil v Sovětském svazu . Byl členem KSSS a sovětským občanem, vyučoval na řadě ruských škol, získal doktorát z přírodních věd a filozofie. V letech 1930–1932 byl předsedou Moskevské matematické společnosti. V Moskvě byl zřejmě také jedním z hybatelů procesů, které ukončily kariéry Dmitrije Fjodoroviče Jegorova a Nikolaje Nikolajeviče Luzina. Po letech se vrátil do Československa, vyučoval na Univerzitě Karlově, stal se akademikem ČSAV, v letech 1959–1962 byl ředitel Filosofického ústavu. Po veřejné kritice prezidenta Antonína Novotného opustil Československo a opět žil v SSSR. Na začátku 70. let vystoupil z komunistické strany a dožil ve Švédsku u svého zetě, fyzika Františka Janoucha. Václav Černý zpochybnil jeho vědeckou kariéru na Karlově univerzitě! Ještě dnes bych rád spatřil podpisy odpovědných lidí pod aktem návrhu na tuto profesuru a zvěděl, co si vůbec myslili: lidé zcela nesvědomití? zastrašenci?“). Vydal první překlad části Haškových Osudů dobrého vojáka Švejka . Do ruštiny přeložil také Karafiátovy Broučky, ovšem z překladu odstranil náboženská místa. Zástupce vedoucího redaktora „první československé socialistické encyklopedie“ Příručního slovníku naučného.

Více od autora