Tomáš Václav Bílek
Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1618 - NEKOMPLETNÍ 2. DÍL

Tomáš Václav Bílek

Tomáš Václav Bílek byl český středoškolský profesor a historik. Působil jako učitel v Litoměřicích, na Malé Straně a v Písku, později jako ředitel gymnázií v Hradci Králové a Praze. Roku 1873 byl z politických důvodů penzionován. V historických studiích popsal útlak českého národa v pobělohorském období. Narodil se 30. září 1819 v Deštné v jižních Čechách v rodině kováře, otec mu ale zemřel již v roce 1824. Podle původního plánu měl pokračovat v rodinném řemesle, ale místní farář si všiml jeho nadání a připravil ho k dalšímu studiu. Od roku 1832 navštěvoval gymnázium v Jindřichově Hradci, v letech 1838–40 absolvoval filosofická studia v Praze a složil zkoušky z klasické filologie, rakouských dějin, pedagogiky, estetiky a českého jazyka. Jeho první zaměstnání bylo jako auskultant na malostranském gymnáziu v letech 1841–43. Působil rovněž jako soukromý vychovatel princů rohanského rodu. Roku 1844 se stal suplentem na gymnáziu v Litoměřicích, kde se seznámil s Jungmannem, Čelakovským, Vinařickým a Markem. V následujícím roce se vrátil jako suplent či adjunkt na Malou Stranu. 2. dubna 1848 získal místo profesora na gymnáziu v Písku, kde od roku 1852 rovněž pořádal nedělní přírodopisné přednášky pro širokou veřejnost. Roku 1853 byl jmenován ředitelem gymnázia v Hradci Králové. Po čtrnácti letech se vrátil do Prahy jako ředitel akademického gymnázia v Praze. Roku 1873 byl penzionován, údajně proto, že při volbách roku 1870 odmítl svou autoritou podpořit vládní kandidáty a vyvolal tak nelibost ministerského rady Virgila Grohmanna. (Jeho odchod do důchodu ale také souvisel s přesuny pražských středoškolských profesorů poté, co na německém malostranském gymnáziu po mnoha stížnostech Němců nahradili všechny české pedagogy; například nástupcem Bílka v čele akademického gymnázia se stal dr. Maty...