Knihy
Historie
Česká a Slovenská historie
Robert Kvaček
Dějiny Československa od roku 1918 do roku 1945

Robert Kvaček: Dějiny Československa od roku 1918 do roku 1945

Robert Kvaček, Věra Olivová
Dějiny Československa od roku 1918 do roku 1945 : učebnice pro pedagogické fakulty - 4. díl

1967 | Státní pedagogické nakladatelství

Výklad a hodnocení se soustřeďují téměř výhradně na vysledování politického vývoje. Využívají všech výsledků jak naší a světové historiografie, tak i vlastního bádání. Usilují o důsledné materialistické a neschematické pojetí, prosté nánosu subjektivismu, a o zachycení vývoje v jeho dialektickém pohybu. Ekonomické otáz…ky jsou naznačeny pouze rámcově, vždy v tom období, kdy ten či onen problém vystupoval nejpronikavěji do popředí. Stav bádání nedovolil, aby tvořily rovnocennou součást výkladu. Z téhož důvodu nebyl osvětlen kulturní vývoj. Výklad a hodnocení se soustřeďují téměř výhradně na vysledování politického vývoje. Využívají všech výsledků jak naší a světové historiografie, tak i vlastního bádání. Usilují o důsledné materialistic…ké a neschematické pojetí, prosté nánosu subjektivismu, a o zachycení vývoje v jeho dialektickém pohybu. Ekonomické otázky jsou naznačeny pouze rámcově, vždy v tom období, kdy ten či onen problém vystupoval nejpronikavěji do popředí. Stav bádání nedovolil, aby tvořily rovnocennou součást výkladu. Z téhož důvodu nebyl osvětlen kulturní vývoj.

Vytvořit poptávku

O knize

Počet stran:	583
Jazyk:	česky
Edice:	Učebnice pro vysoké školy, Učebnice pro vys. školy, Dějiny ČeskoslovenskaUčebnice pro pedagogicke fakulty
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha

O autorech

Robert Kvaček

Robert Kvaček je český historik specializující se na období 19. a 20. století. Mezi jeho přední zájmy patří dějiny diplomacie mezi světovými válkami a v období 2. světové války a kulturní dějiny konce 19. a počátku 20. století. Působil na českých univerzitách a pořádal přednášky pro veřejnost, jeho publikační činnost mu vynesla několikanásobné ocenění Cenou Egona Erwina Kische za literaturu faktu. Je ženatý a má jednoho syna. Žije v Jičíně, je členem Česko-slovenské komise historiků. Robert Kvaček se narodil ve vesnici Dvorce u Jičína. V září 1945 přestoupil z jičínské reálky na jičínské Lepařovo gymnázium do tercie a studium ukončil maturitou v roce 1951. Téhož roku byl přijat na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Na tento okamžik později vzpomíná: „Když předseda komise … zjistil, že přicházím z ,Lepařova‘, řekl mi, že by mne vzal už kvůli němu. Byl to podle něho ústav, který dbal na úroveň absolventů…“ Ještě během studií na Karlově univerzitě působil jako asistent na Husově Ústavu československých dějin. Po úspěšném absolvování v roce 1956 se plně zapojil do vědecké práce, roku 1967 byl jmenován docentem Karlovy univerzity. V době normalizace mu bylo zakázáno přednášet dějiny 20. století a i tato okolnost podle pamětníků vedla k prohloubení Kvačkova zájmu o 19. století. Titul univerzitního profesora mohl získat až po sametové revoluci. Vedle působení na Karlově univerzitě se podílel na vzdělávání studentů na FAMU a DAMU a v neposlední řadě zasáhl řadu studentů Technické univerzity v Liberci, kde stále vyučuje na Fakultě přírodovědně-humanitní a pedagogické. Robert Kvaček je členem řady vědeckých společností , je rovněž členem literárních organizací , podílel se na tvorbě učebnic dějepisu pro základní školy, podporuje různé vzdělávací...

Více od autora

Věra Olivová

Věra Olivová byla přední česká historička, věnující se především dějinám první republiky a dějinám sportu. Věra Olivová vystudovala historii a geografii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Krátce pracovala v Politickém archivu kanceláře prezidenta republiky, kde získala přístup k soukromému archivu Edvarda Beneše. Poté nastoupila na Vysokou školu politických a hospodářských věd a mezi léty 1953–1970 působila na Katedře československých dějin na FF UK, kde se zabývala převážně obdobím první republiky. Po roce 1970 nesměla pedagogicky působit a jejím pracovištěm se stala Katedra etnografie FF UK, kde se věnovala nepolitickým tématům, zejména pak dějinám sportu v kontextu jeho antické kulturní tradice. Po roce 1989 pokračovala ve své badatelské práci, především se zaměřila na svou činnost ve Společnosti Edvarda Beneše, jejíž je dlouholetou předsedkyní. Jejím manželem byl klasický filolog profesor Pavel Oliva. Dne 28. října 2014 jí prezident Miloš Zeman udělil medaili Za zásluhy I. stupně.

Více od autora