Václav Marek
Dáma : tip pro bystré hlavy

2015 | Nakladatelství Olympia, a.s.

Publikace není jen metodickou učebnicí této oblíbené stolní společenské hry, ale čtenář se seznámí i s historií jejího vzniku a vývoje a rovněž s předními "mistry" dámy. Neměla by chybět v knihovničce žádného zájemce o tuto hru. Autor sám je uznávaným odborníkem a hráčem a tak je kniha napsána víc než fundovaně, přesto… však srozumitelně i úplnému laikovi. Publikace není jen metodickou učebnicí této oblíbené stolní společenské hry, ale čtenář se seznámí i s historií jejího vzniku a vývoje a rovněž s předními "mistry" dámy. Neměla by chybět v knihovničce… žádného zájemce o tuto hru. Autor sám je uznávaným odborníkem a hráčem a tak je kniha napsána víc než fundovaně, přesto však srozumitelně i úplnému laikovi.

Vyberte kus

Stav

Nová

nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 11. 3. 2026

	Stav Nová nová	Skladem do týdne Odešleme nejpozději 11. 3. 2026	59 Kč
	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~199 Kč~~ 49 Kč

O knize

Stav:	nová
Vazba:	Brožovaná
Počet stran:	141 , 8 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
ISBN10:	8073763761
ISBN:	9788073763763
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Velké Přílepy
Vystaveno:	1. 10. 2024 12:2
Číslo položky:	991425

O autorovi

Václav Marek

Václav Marek byl český cestovatel, spisovatel, odborný publicista, lappolog a překladatel ze sámských jazyků. Narodil se 5. března 1908 v Sadské. V roce 1929 odešel do ciziny. Po roce 1931 se usadil v norském Laponsku v údolí řeky Susny, dnes národní park Børgefjell. Za druhé světové války se účastnil norského odboje. Roku 1948 se vrátil do Československa. Pracoval v Myslivecké jednotě v oddělení výzkumu biologie zvěře a psal články s tematikou lovu a chovu lovných zvířat, lesnictví apod. Od roku 1951 byl zaměstnán ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství ve Strnadech na Zbraslavi, kde se zabýval půdní zoologií. Od roku 1955 byl zaměstnán v Československé akademii zemědělských věd v jejím Ústavu vědeckotechnických informací jako odborný dokumentátor a odborný pracovník. Museum v norském Hattfjelldalu vytvořilo z Markovy dokumentační činnosti expozici a vztyčilo mu v údolí Susny pomník. V národním parku Børgefjell se lze též projít po "Markově stezce". Již od čtyřicátých let sepisoval souhrnná díla o sámských dějinách, kultuře a náboženství. V časopise Československá etnografie publikoval několik článků o náboženství a kultuře Sámů a drobné recenze. Napsal románovou trilogii s dějem, odehrávajícím se v Laponsku od konce 18. století po padesátá léta 20. století. V románech použil vyslechnuté sámské příběhy ze Susendalu. Z trilogie vyšel pouze román Kočovníci věčné touhy . Za svou historickou studii Samene i Susendalen získal Marek kulturní cenu. Posmrtně vyšla sbírka jeho překladů sámské ústní slovesnosti Noidova smrt. Pověsti a pohádky z Laponska a studie Staré laponské náboženství . Markovy fotografie z Laponska se často publikují v norských etnografických a historiografických dílech. Markovy vlastní fotografické zvětšen...

Více od autora