Hana Benešová, Josef Bukáček
Cvičebnice italštiny

1959 | Státní pedagogické nakladatelství

Učebnice poskytuje dobrý základ i k hlubšímu studiu jazyka. Ve 43 lekcích jsou probrána pravidla italské gramatiky a konverzace, ukázky z krásné literatury, odborná frazeologie i cvičení z obchodní korespondence. Učebnice poskytuje dobrý základ i k hlubšímu studiu jazyka. Ve 43 lekcích jsou probrána pravidla italské gramatiky a konverzace, ukázky z krásné literatury, odborná frazeologie i cvičení z obchodní ko…respondence.

Stav

Dobrý

zašlé stránky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý, zašlé stránky
Vazba:	pevná
Počet stran:	495
Jazyk:	česky , italsky
Vydání:	Vydání 1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	23. 12. 2024 11:13
Číslo položky:	1092992

O autorech

Hana Benešová

Hana Benešová byla manželka druhého československého prezidenta Edvarda Beneše. Se svým budoucím manželem se Anna Vlčková seznámila prostřednictvím přátel v Paříži. Společně tam navštěvovali přednášky francouzštiny, historie a literatury na Sorbonně. Po zasnoubení v květnu 1906 si Anna změnila jméno na Hana, protože jméno Anna prý Benešovi připomínalo zklamanou lásku z mládí. Také Beneš si změnil jméno: místo původního Eduard si začal říkat Edvard. Svatba proběhla na podzim 1909. V matrice jsou křestní jména snoubenců zapsána ještě jako Eduard a Anna. Hana Benešová byla svému manželovi oporou, starala se mu o domácnost a také plnila úlohu jakési sekretářky. Během první světové války se oba manželé zapojili do odboje. Po odchodu Beneše do exilu v září 1915 čelila Hana Benešová spolu s dvorním radou Václavem Oličem obvinění z přechovávání spisů Tomáše Garrigue Masaryka a strávila kvůli manželovým politickým aktivitám v zahraničí celkem jedenáct měsíců ve vězení. S manželem se neviděli více než tři roky a znovu se setkali až na začátku roku 1919. Benešovi se v té době museli smířit s tím, že zřejmě nikdy nebudou mít děti. Jediné těhotenství paní Hany skončilo potratem. Během první republiky vstoupila do povědomí jako vzdělaná a okouzlující manželka ministra zahraničí a posléze prezidenta republiky. Během druhé světové války pracovala pro Mezinárodní červený kříž a po roce 1945 se stala předsedkyní jeho československé pobočky. Vzhledem ke špatnému psychickému stavu paní Charlotty Masarykové to byla až Hana Benešová, která vytvořila představu o československé první dámě. Do komunistického puče v únoru 1948 prožívala první dáma své nejlepší roky. Paní Benešovou národ miloval a uznával ji. Vývoj od nastoupení prezidentského úřadu v roce 1935 a zejména po roce 1945 však stál Edvarda Beneše mnoho sil, za což zaplatil postupným zhoršováním svého zdravotního stavu....

Více od autora