Václav Kaplický
Čtveráci : jihočeská freska z doby českého povstání 1618-1620

1953 | Nakladatelství Československý spisovatel

V rozsáhlém zápolení stavovského povstání, v němž šlo o rozhodující postavení v Čechách mezi katolickým králem a protestantskými stavy, trpěl především robotný selský lid. Sužován nájezdy, drancováním, loupežemi a násilím cizáckých žoldnéřů, ať císařských či stavovských, vyhnán z vypálených domovů, začal se v lesích sd…ružovat zprvu k pomstě na násilnických soldátech, později k vytváření ozbrojených bratrstev, jejichž cílem bylo propuštění sedláků z poddanství a uznání práv. 4. stavu - selského . I když jejich síly v lesích na jih od silnice Tábor-Pelhřimov stoupají, přece jen před prvním větším výbojem couvnou, protože jim chyběla organisace a kázeň. Jen u nemnohých začíná proskakovat plamének třídního uvědomování. I když "čtveráci" nezvítězili a rozešli se, přece jen navazovali na starší husitskou tradici a zasévali pro příští staletí touhu po osvobození a spravedlnosti pro všechny vykořisťované. V rozsáhlém zápolení stavovského povstání, v němž šlo o rozhodující postavení v Čechách mezi katolickým králem a protestantskými stavy, trpěl především robotný selský lid. Sužován nájezdy, drancováním…, loupežemi a násilím cizáckých žoldnéřů, ať císařských či stavovských, vyhnán z vypálených domovů, začal se v lesích sdružovat zprvu k pomstě na násilnických soldátech, později k vytváření ozbrojených bratrstev, jejichž cílem bylo propuštění sedláků z poddanství a uznání práv. 4. stavu - selského . I když jejich síly v lesích na jih od silnice Tábor-Pelhřimov stoupají, přece jen před prvním větším výbojem couvnou, protože jim chyběla organisace a kázeň. Jen u nemnohých začíná proskakovat plamének třídního uvědomování. I když "čtveráci" nezvítězili a rozešli se, přece jen navazovali na starší husitskou tradici a zasévali pro příští staletí touhu po osvobození a spravedlnosti pro všechny vykořisťované.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	677
Jazyk:	česky
Edice:	122. svazek ed. 122. svazek ed. Žatva
Vydání:	Vyd. 2., V Československém spisovateli 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	8. 5. 2024 13:33
Číslo položky:	838356

O autorovi

Václav Kaplický

Václav Kaplický byl český prozaik, publicista, autor beletristických kronik z českých dějin a legionářské prózy. Především je znám jako autor historické beletrie. Narodil se na samotě Červený Dvůr nedaleko Kozího Hrádku, kde byl jeho otec Emanuel Kaplický nájemcem dvora. Studoval na gymnáziu a reálce v Táboře, kde po tu dobu bydlel v domě na náměstí blízko školy . Roku 1914 odmaturoval a hned roku následujícího byl odveden do první světové války a dostal se na haličskou frontu. Zde byl 10. 8. 1916 zajat, a 1. 9. téhož roku vstoupil do československých legií a stal se členem 1. střeleckého pluku. Roku 1918 byl delegátem zakázaného II. vojenského sjezdu legií, po tomto zjištění byl zatčen a vězněn ve Vladivostoku. Po návratu do Československa se stal zaměstnancem sekretariátu socialistického Svazu československých legionářů, krátce na to byl úředníkem ministerstva národní obrany. V letech 1922–1950 pracoval v několika nakladatelstvích , nejprve jako úředník a později jako odpovědný redaktor, kupř. v roce 1926 pracoval v redakci publikace Adolfa Zemana Cestami odboje – Jak žily a kudy táhly československé legie. Od roku 1950 se věnoval pouze literatuře v tomto období téměř výhradně historické próze a těžištěm jeho tvorby se stala doba husitská a doba pobělohorská. V roce 1978 byl jmenován národním umělcem. Byl přítelem spisovatele a humoristy Jaroslava Žáka, jehož po Vítězném únoru 1948 podporoval. Václav Kaplický je pochován na čestném místě – vyšehradském hřbitově. Busta na jeho hrobě je dílem sochaře Břetislava Bendy. Na námět Kaplického románu Kladivo na čarodějnice natočil v roce 1969 režisér Otakar Vávra stejnojmenný film s Vladimírem Šmeralem v roli inkvizitora Bobliga....

Více od autora