Knihy
Poezie
Česká poezie
Ivan Skála
Co si beru na cestu

Ivan Skála
Co si beru na cestu

1975 | Nakladatelství Československý spisovatel

Sbírka převážně pravidelných rýmovaných veršů, v níž zasloužilý umělec reaguje na velká témata současnosti i na témata věčně lidská. V interview o ní prozrazuje, že jsou tu návraty do dětství, hledání pramenů, snivé průhledy do budoucnosti, setkání s přáteli i nepřáteli, láska i nenávist, svět barevný i podmračený i ve…lká lidská naděje. Sbírka převážně pravidelných rýmovaných veršů, v níž zasloužilý umělec reaguje na velká témata současnosti i na témata věčně lidská. V interview o ní prozrazuje, že jsou tu návraty do dětství, hledání… pramenů, snivé průhledy do budoucnosti, setkání s přáteli i nepřáteli, láska i nenávist, svět barevný i podmračený i velká lidská naděje.

s kódem POETLE: 39 Kč

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	230, [8]
Jazyk:	česky
Edice:	České básně
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	30. 4. 2024 12:55
Číslo položky:	830906

O autorovi

Ivan Skála

Ivan Skála, původním jménem Karel Hell, , byl český básník, překladatel ze slovenštiny, československý politik Komunistické strany Československa a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění. Představitel dogmatického, konzervativního směru české kultury v období normalizace. Maturoval v roce 1941 a poté byl totálně nasazen v Německu. Po druhé světové válce se stal redaktorem Rudého práva . Angažoval se i politicky, stal se funkcionářem Svazu české mládeže a začal studovat na Vysoké škole politické a sociální v Praze. Patřil do skupiny komunistických intelektuálů soustředěných okolo redakce Rudého práva. V jeho prvních sbírkách jsou ještě znát ohlasy estetiky Vladimíra Holana a Františka Halase. Od počátku 50. let 20. století ale přechází k militantní a ideologické poezii. Během procesu s Rudolfem Slánským publikoval v Rudém právu slogan Psovi psí smrt!. V letech 1957 – 1968 byl ředitelem nakladatelství Mladá fronta a v letech 1959-1963 prvním tajemníkem Svazu československých spisovatelů. Na 3. sjezdu Svazu československých spisovatelů roku 1963 přednesl hlavní referát. Na 4. sjezdu Svazu československých spisovatelů v roce 1967 naopak vystupoval jako představitel výrazně menšinového názoru, když agitoval proti antisocialistickým živlům, zatímco většina vystoupení delegátů byla nesena silnou kritikou politických a kulturních poměrů ČSSR. V týdnech a měsících po sjezdu, kdy se vedení strany dočasně pokusilo o silové řešení revolty v řadách umělců, tyto své názory obhajoval ve veřejných debatách. Ve volbách roku 1960 byl zvolen za KSČ do Národního shromáždění ČSSR za hlavní město Praha. Mandát získal i ve volbách v roce 1964. V Národním shromáždění zasedal až do konce jeho funkčního období v roce 1968. XII. sjezd KSČ ho zvolil za člena Ústředního výboru Komunistické strany Če...

Více od autora