Velmi současný mix „špinavého realismu“, fantastična Julia Cortázara a hororu Edgara Allana Poea a Shirley Jacksonové.
 
Povídky argentinské autorky přibližují zemité prostředí buenosaireské metropole i jejích předměstí se vší syrovostí, krutostí i krásou. Jsou zároveň klasické i originální, realistické i fantastické, feministické i anti­-feministické, politické i apolitické, hrůzostrašné i humorné. Autorka v nich mistrně míchá žánry, narativní prostředky, velká témata i drobné motivy a jejich prostřednictvím vytváří nelítostný a současně závratně poutavý obraz skutečnosti, která svádí čtenáře, aby pronikl ještě dál a hlouběji a odhalil její podstatu. Banální každodennost se často a bez varování mění v cosi neznámého a čtenář zjišťuje, že svět kolem něj je pouze slupka složité reality, jejíž některé vrstvy zůstávají skryty a jejich existence se vyjevuje jen v krátkých záblescích. Ženy upalující se na protest proti domácímu násilí, dospívající dívky hnané úzkostí, děti ulice, mladé ženy znuděné manželstvím nebo devítiletý sériový vrah malých dětí, ti všichni jako protagonisté příběhů přispívají ke zneklidňujícímu vědomí přítomnosti jiného řádu v našem známém světě.
-----
Mariana Enriquezová je uhrančivá autorka, kterou je nutné si přečíst. Stejně jako Bolaño se zabývá otázkami života a smrti a její próza vás zasáhne silou nákladního vlaku. „Špinavý kluk“ je jeden z nejpozoruhodnějších a nejstatečnějších příběhů, jaké jsem v posledních letech četl. Celá kniha mi zůstala v hlavě týdny a nově definovala můj vztah k Buenos Aires, městu, které vroucně miluji. - Dave Eggers, spisovatel
 
Současný Edgar Allan Poe v sukních. Bezelstně a naivně vstoupíte do příběhu, sledujete důvěrně známou rodinnou scenerii. Jenže ona to není důvěrně známá rodinná scenerie. To už jste ale beznadějně pohlceni světem, jehož postavy vám nedovolí odpoutat se od příběhu, a když zmizí mezi stíny, zůstanete otřesení a zmatení. - Nelleke Geelová,Meridiaan
 
Mariana Enriquezová (nar. 1973) je současná argentinská prozaička a novinářka. Vystudovala žurnalistiku a sociální komunikaci a působí jako zástupkyně šéfredaktora sekce umění a kultury v deníku Página/12. Věnuje se především románové a povídkové tvorbě a generačně náleží ke skupině autorů tzv. nové argentinské prózy. Už její první díla vzbudila pozornost nejen v argentinských literárních kruzích a nejnovější soubor povídek Co nám oheň vzal (2016) vyvolal obrovský zájem jak mezi čtenáři, tak mezi nakladateli po celém světě.