Jan Sokol
Člověk jako osoba

2016 | Nakladatelství Vyšehrad

Předkládaná kniha je souhrnem úvah k tématu filosofické antropologie, jež autor původně přednesl v rámci přednáškových kurzů pro budoucí učitele a vychovatele na Karlově univerzitě v Praze. Sestává ze tří částí, které se liší hlediskem i metodou. První část shrnuje to nejdůležitější, co o člověku a jeho vývoji říkají r…ůzné dílčí vědy o člověku, počínaje fyzickou antropologií přes etologii, embryologii, etnologii, psychologii, sociologii až po jazykovědu a kulturní antropologii. Zahrnuje tedy to, co lze o člověku a jeho vývoji konstatovat a doložit vědeckou, tj. objektivující metodou. Usiluje přitom hlavně o to, uvést výsledky a názory různých věd o člověku do souvislostí, které snad umožní porozumět povaze člověka hlouběji. Druhá část je naproti tomu věnována soustavnému výkladu naší lidské zkušenosti, tedy mé vlastní zkušenosti se sebou samým. Všímá si věcí, které „všichni víme“, věcí, které není možné nijak dokázat – leda právě odvoláním na naši společnou zkušenost. Výklad je tu tedy převážně filosofický a fenomenologický. Také třetí část je převážně filosofická: všímá si toho, jak se setkáváme s druhými lidmi. Je totiž pro člověka charakteristické, že se stává osobou právě jen v jakési oklice, že se k sobě dostává oklikou přes druhého. Jako se člověk rodí jen přičiněním jiných, stává se sám sebou zprvu pouze tak, že „napodobuje“ rodiče a sourozence, učí se přebírat, vstupovat do jejich rolí. Pokud se výchova podaří, přijde okamžik, kdy dosavadní dítě zjistí, že už to nepotřebuje – a stane se tak dospělým člověkem. Předkládaná kniha je souhrnem úvah k tématu filosofické antropologie, jež autor původně přednesl v rámci přednáškových kurzů pro budoucí učitele a vychovatele na Karlově univerzitě v Praze. Sestává ze… tří částí, které se liší hlediskem i metodou. První část shrnuje to nejdůležitější, co o člověku a jeho vývoji říkají různé dílčí vědy o člověku, počínaje fyzickou antropologií přes etologii, embryologii, etnologii, psychologii, sociologii až po jazykovědu a kulturní antropologii. Zahrnuje tedy to, co lze o člověku a jeho vývoji konstatovat a doložit vědeckou, tj. objektivující metodou. Usiluje přitom hlavně o to, uvést výsledky a názory různých věd o člověku do souvislostí, které snad umožní porozumět povaze člověka hlouběji. Druhá část je naproti tomu věnována soustavnému výkladu naší lidské zkušenosti, tedy mé vlastní zkušenosti se sebou samým. Všímá si věcí, které „všichni víme“, věcí, které není možné nijak dokázat – leda právě odvoláním na naši společnou zkušenost. Výklad je tu tedy převážně filosofický a fenomenologický. Také třetí část je převážně filosofická: všímá si toho, jak se setkáváme s druhými lidmi. Je totiž pro člověka charakteristické, že se stává osobou právě jen v jakési oklice, že se k sobě dostává oklikou přes druhého. Jako se člověk rodí jen přičiněním jiných, stává se sám sebou zprvu pouze tak, že „napodobuje“ rodiče a sourozence, učí se přebírat, vstupovat do jejich rolí. Pokud se výchova podaří, přijde okamžik, kdy dosavadní dítě zjistí, že už to nepotřebuje – a stane se tak dospělým člověkem.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	273
Jazyk:	česky
ISBN10:	8074296822
ISBN:	9788074296826
Edice:	Moderní myšlení
Vydání:	Třetí, rozšířené vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 4. 2024 10:34
Číslo položky:	818175

O autorovi

Jan Sokol

Jan Sokol byl český filosof, disident, překladatel filosofických textů, vysokoškolský pedagog, publicista a politik. Byl poslancem Federálního shromáždění v letech 1990–1992, ministrem školství, mládeže a tělovýchovy ve vládě Josefa Tošovského v roce 1998 a posledním protikandidátem Václava Klause ve volbách prezidenta České republiky v únoru 2003. Byl jedním z výrazných českých křesťanských intelektuálů. Zabýval se hlavně filosofickou antropologií, dějinami náboženství a antropologií institucí. Přednášel na četných českých i zahraničních univerzitách, zejména na evropská a filosofická témata. Byl prvním děkanem Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy . Patřil mezi aktivní přispěvatele Wikipedie, byl také čestným členem spolku Wikimedia Česká republika. Narodil se 18. dubna 1936 v Praze do katolické rodiny, jeho otec Jan byl architekt, jeho dědeček František Nušl byl astronom a matematik. Jeho mladší bratr Václav je grafický umělec. Vyučil se na zlatníka; pracoval jako zlatník a později mechanik. V roce 1958 v dálkovém studiu odmaturoval, od roku 1963 dálkově studoval matematiku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. V letech 1964–1990 pracoval jako programátor, později byl vedoucím výzkumným pracovníkem ve Výzkumném ústavu matematických strojů; vydal několik knih a řadu článků o počítačích. Byl jedním z hlavních architektů operačních systémů pro počítače EC1021 a řady EC1025, EC1027. Pomohl najít uplatnění při programátorské práci lidem vyhozeným z různých zaměstnání a celý tento tým se stal pro fungování ústavu nepostradatelný. Zabýval se různými odvětvími techniky , ale i botanikou. Roku 1961 se oženil s Františkou roz. Patočkovou , dcerou filosofa Jana Patočky. Manželé měli dva syny a dceru. Od roku 1990 byl Jan Sokol členem redakční rady časopisu Přítomnost (v letech 1995–2000 v...

Více od autora