Jiří Čermák
Člověk a hory

1923 | Nakladatelství Unie

Stav

Mírně opotřebená

volná vazba

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, volná vazba
Vazba:	Brožovaná
Počet stran:	119 , 16 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
Edice:	48. svazek ed. 48. svazek ed. Země a lidé
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	15. 8. 2024 12:2
Číslo položky:	943282

O autorovi

Jiří Čermák

Jiří Čermák byl cestovatel, zeměpisec a kartograf. Autor horolezecké, legionářské a zeměpisné literatury. Před první světovou válkou se věnoval horolezectví a stál u zrodu prvního českého horolezeckého spolku. Kromě hor také cestoval. Po absolvování vysokoškolských studií v Praze a Grenoblu se těsně před první světovou válkou zabýval geologii a paleontologií. První světová válka jej zavedla na srbskou frontu a do řad československých legií v Rusku. Po první světové válce se stal důstojníkem prvorepublikové československé armády a těsně před Mnichovem pak byl ustanoven velitelem Vojenského zeměpisného ústavu v Praze. Tuto funkci zastával i během prvního roku protektorátu prakticky do svého zatčení na počátku února 1940. Spolu s několika klíčovými pracovníky z řad zaměstnanců ústavu se mu v tomto období podařilo před Němci zatajit strategicky důležité geografické materiály. V následném procesu byl za tyto činy obžalován, suspendován ze své funkce, odsouzen a uvězněn. Po skončení druhé světové války se v květnu 1945 nakrátko účastnil poválečné obnovy Vojenského zeměpisného ústavu, ale již v roce 1946 odešel z aktivní vojenské služby. Mezi světovými válkami byl členem mnoha československých vědeckých, badatelských, zeměpisných a geografických společností. V tomto svém zaměření pokračoval i po druhé světové válce prakticky až do svého skonu. Jiří Čermák se narodil v Praze na Kampě v rodině spisovatele a úředníka pražské univerzitní knihovny Bohuslava Čermáka. Jako pětiletý se s rodiči přestěhoval na Smíchov. Jiří Čermák měl od mládí rád hory a podnikl řadu cest do evropských pohoří. Cílem jeho výprav byly často slovinské Julské Alpy. Tady jej zaujaly především masivy Triglavu a Razoru . Aby Slovinci zabránili poněmčování svých hor, ustavili roce 1893 v Ljublani spolek s názvem "Slovinsko Planinsko družstvo"...

Více od autora