Radimír Kunc
Clay-Eva volá Londýn

1946 | Nakladatelství nákladem vlastním

Dílo je z části románem a z části reportáží. Snad románová reportáž je správným pojmenováním pro tuto knihu, jak uvádí sám autor. Kniha se stává historickým svědectvím o odvaze Českých vlastenců doma i za hranicemi, kteří v osudových letech 1939 – 1945 nikdy nezakolísali ve své víře, že budou opět žít ve svobodné zemi.… Zabývá se osudy parašutistické skupiny CLAY z doby druhé světové války. Děj je zapsán Radimírem Kuncem z vyprávění jejího kapitána - Antonína Bartoše.

Ústřední postavou vyprávění je poštovní zaměstnanec Antonín Bartoš z Lanžhota, který prchá za hranice se svým bratrem Frantou a dvěma kamarády – Janem Fojtíkem a Jaroslavem Klvaňou.Dne 11.3.1940 se dostávají přes Slovenské hranice. Směřují do Maďarska.Zde jsou však zadrženi a umístěni do věznice Tolonc-ház. Jsou zde drženi několik měsíců .
Nakonec však prchají a dostávají se ještě s několika spoluvězni přes Maďarsko-Jugoslávské hranice . Z Jugoslávie spěchají do Řecka a odtud do Turecka. Jejich pouť po souši končí v Sýrii odtud již odplouvají na lodi Mariette Pacha do Francie.V průběhu plavby se dozvídají o porážce Belgie a Holandska a o napadení Francie.

Po příjezdu do Francie se bratři Bartošové setkávají se svým otcem, který musel, tak jako jeho synové, opustit domov. Po výcviku jsou zařazeni k bojovým útvarům a následně odveleni na frontu. Bartoš získává ve Francii první bojové zkušenosti jako střelec u 4.kulometné roty. Po pádu Francie prchá Bartoš, tak jako mnozí jeho spolubojovníci, do Anglie s nadějí, že zde bude moci pokračovat v boji proti nacistickým agresorům.

Po pobytu v táboře Cholmondeley odchází se svou jednotkou do Walton Hallu k ochraně letišť. Absolvuje důstojnickou školu a poté se opět vrací k jednotce. Je mu nabídnut nebezpečný úkol: má seskočit padákem zpět do Československa a pracovat zde ještě se dvěma spolupracovníky jako pozorovatel, přitom o všech důležitých skutečnostech informovat Londýn.Bartoš tento úkol příjímá. Prodělá speciální výcvik, při němž se seznamí se svými budoucími spolubojovníky – Čestmírem Šikolou a Jiřím Štokmanem .Skupina Clay – Eva je vytvořena .Dne 12.4.1944 se dočkali. Seskok proběhl bez problémů a všichni tři se po pěti letech opět dostávají do Československa. Skupina se ubytovala v Bystřici pod Hostýnem u Oldřicha Procházky.Našla si spoustu spolupracovníků a začala budovat informační a vojenskou organizaci „od Břeclavě k Ostravě“. Postupně jsou zapojovány okresy Jižní Moravy a získané informace odesílány do Londýna pomocí vysílačky. Gestapo však časem odhaluje některé členy organizace a zatýká je. Skupina však pracuje dál i přes tyto nepříjemné okolnosti. Gestapo začíná být nebezpečné a hrozí, že jejich úkryt bude prozrazen. Proto se skupina stěhuje z Bystřice pod Hostýnem do Tvrdonic a stále pokračují ve své práci. Zde ale gestapo opět vypátrá jejich skrýš a ráno 8.2.1945 se strhne přestřelka, při níž Bartoš usmrtí jednoho gestapáka a dva těžce zraní. Jejich cesta vede do Hrušek, kde se chvíli skrývají. Následně odchází do Josefova, kde je činnost skupiny obnovena a opět navázáno spojení s Londýnem. Odtud do Průšánek a pak do Zlína, kde se dostávají opět do ohrožení života. Uchylují se do Čejkovic. Konec války je zastihl v Prušánkách.

Skupina postavila vojenskou organizaci „od Břeclavě k Ostravě“ , udržela radiotelegrafní spojení po celý rok. Odeslala 800 depeší a dostala 300 pokynů.

Kniha je velmi čtivá a podrobně zachycuje protinacistický odboj na Jižní Moravě , především pak na Moravském Slovácku. Dílo je z části románem a z části reportáží. Snad románová reportáž je správným pojmenováním pro tuto knihu, jak uvádí sám autor. Kniha se stává historickým svědectvím o odvaze Českých vlastenců doma …i za hranicemi, kteří v osudových letech 1939 – 1945 nikdy nezakolísali ve své víře, že budou opět žít ve svobodné zemi. Zabývá se osudy parašutistické skupiny CLAY z doby druhé světové války. Děj je zapsán Radimírem Kuncem z vyprávění jejího kapitána - Antonína Bartoše.

Ústřední postavou vyprávění je poštovní zaměstnanec Antonín Bartoš z Lanžhota, který prchá za hranice se svým bratrem Frantou a dvěma kamarády – Janem Fojtíkem a Jaroslavem Klvaňou.Dne 11.3.1940 se dostávají přes Slovenské hranice. Směřují do Maďarska.Zde jsou však zadrženi a umístěni do věznice Tolonc-ház. Jsou zde drženi několik měsíců .
Nakonec však prchají a dostávají se ještě s několika spoluvězni přes Maďarsko-Jugoslávské hranice . Z Jugoslávie spěchají do Řecka a odtud do Turecka. Jejich pouť po souši končí v Sýrii odtud již odplouvají na lodi Mariette Pacha do Francie.V průběhu plavby se dozvídají o porážce Belgie a Holandska a o napadení Francie.

Po příjezdu do Francie se bratři Bartošové setkávají se svým otcem, který musel, tak jako jeho synové, opustit domov. Po výcviku jsou zařazeni k bojovým útvarům a následně odveleni na frontu. Bartoš získává ve Francii první bojové zkušenosti jako střelec u 4.kulometné roty. Po pádu Francie prchá Bartoš, tak jako mnozí jeho spolubojovníci, do Anglie s nadějí, že zde bude moci pokračovat v boji proti nacistickým agresorům.

Po pobytu v táboře Cholmondeley odchází se svou jednotkou do Walton Hallu k ochraně letišť. Absolvuje důstojnickou školu a poté se opět vrací k jednotce. Je mu nabídnut nebezpečný úkol: má seskočit padákem zpět do Československa a pracovat zde ještě se dvěma spolupracovníky jako pozorovatel, přitom o všech důležitých skutečnostech informovat Londýn.Bartoš tento úkol příjímá. Prodělá speciální výcvik, při němž se seznamí se svými budoucími spolubojovníky – Čestmírem Šikolou a Jiřím Štokmanem .Skupina Clay – Eva je vytvořena .Dne 12.4.1944 se dočkali. Seskok proběhl bez problémů a všichni tři se po pěti letech opět dostávají do Československa. Skupina se ubytovala v Bystřici pod Hostýnem u Oldřicha Procházky.Našla si spoustu spolupracovníků a začala budovat informační a vojenskou organizaci „od Břeclavě k Ostravě“. Postupně jsou zapojovány okresy Jižní Moravy a získané informace odesílány do Londýna pomocí vysílačky. Gestapo však časem odhaluje některé členy organizace a zatýká je. Skupina však pracuje dál i přes tyto nepříjemné okolnosti. Gestapo začíná být nebezpečné a hrozí, že jejich úkryt bude prozrazen. Proto se skupina stěhuje z Bystřice pod Hostýnem do Tvrdonic a stále pokračují ve své práci. Zde ale gestapo opět vypátrá jejich skrýš a ráno 8.2.1945 se strhne přestřelka, při níž Bartoš usmrtí jednoho gestapáka a dva těžce zraní. Jejich cesta vede do Hrušek, kde se chvíli skrývají. Následně odchází do Josefova, kde je činnost skupiny obnovena a opět navázáno spojení s Londýnem. Odtud do Průšánek a pak do Zlína, kde se dostávají opět do ohrožení života. Uchylují se do Čejkovic. Konec války je zastihl v Prušánkách.

Skupina postavila vojenskou organizaci „od Břeclavě k Ostravě“ , udržela radiotelegrafní spojení po celý rok. Odeslala 800 depeší a dostala 300 pokynů.

Kniha je velmi čtivá a podrobně zachycuje protinacistický odboj na Jižní Moravě , především pak na Moravském Slovácku.

Stav

Mírně opotřebená

natrhnutá obálka, knižní blok uvolněný, knižní blok na více částí

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:

Mírně opotřebená, natrhnutá obálka, knižní blok uvolněný, knižní blok na více částí

Vazba:

volná brož s obálkou

Počet stran:

366-[I]

Jazyk:

česky

Vydání:

První vydání

Vydáno v:

Brno

Vystaveno:

19. 5. 2026 10:33

Číslo položky:

1751155

Kategorie a podkategorie

Populární štítky

Kategorie a podkategorie

Populární štítky

Kategorie a podkategorie

Populární štítky

Kategorie a podkategorie

Populární štítky

Kategorie a podkategorie

Populární štítky

Kategorie a podkategorie

Kategorie a podkategorie

Galerie

Seznam fotografií v galerii

Radimír Kunc
Clay-Eva volá Londýn

O knize

O autorovi

Radimír Kunc

Naposledy navštívené

Galerie

Seznam fotografií v galerii

Radimír Kunc Clay-Eva volá Londýn

O knize

O autorovi

Radimír Kunc

Dárkové poukazy

Potřebujete místo v knihovně?

Naposledy navštívené

Přidáno do košíku!

Radimír Kunc
Clay-Eva volá Londýn

Potřebujete místo
v knihovně?