Jules Verne
Claudius Bombarnak

1996 | Nakladatelství Návrat

Kniha vypráví příběh reportéra časopisu Dvacáté století Claudia Bombarnaka, který dostane na své poměrně příjemné služebni cestě v Gruzii nenadálý příkaz od své redakce zúčastnit se 14denní cesty vlakem po veliké transasijské dráze z města Uzun Ada v dnešním Turkmenistánu na východním břehu Kaspického moře do Pekingu v… Číně, aby mohl popsat její průběh a své zážitky na ní. Chtě nechtě se musí vydat z Tbilisi doBaku a pak lodí na protější stranu Kaspického moře. Ve vlaku se seznámí s celou řadou „zajímavých“ osob, jako je ruský major, arogantní anglický sir a také německý baron Weißschnitzerdörfer, který chce uskutečnit cestu kolem světa za 39 dnů, a proto věčně pospíchá . Claudius Bombarnak dokonce objeví v bedně schovaného černého pasažéra Rumuna Kinka, který se chce tímto způsobem dostat do Pekingu a oženit se tam. Bombarnak mu slíbí, že ho neprozradí a že mu v této obtížné situaci bude dokonce pomáhat.

V Ašchabádu je k vlaku připojen další vagón, ve kterém má být rakev s mrtvolou významného mandarina. Zároveň nastoupí dva noví cestující, tajemný Seigneur Faruskiar, ze kterého se vyklube vysoký úředník železniční správy, a jeho pomocník Ghangir. Claudius Bobarnac sdělí tyto skutečnosti své redakci a brzy pak dostane od ní telegram, ve kterém se tvrdí, že v novém vagónu není žádná mrtvola, ale císařský poklad, který se vrací z Persie do Číny, a který má Faruskiar hlídat.

Protože vlak na své cestě projíží mnoha zajímavými městy , využívá toho Verne k výkladu o historii těchto měst, o pozoruhodných stavbách a zvycích obyvatelstva atp. Převážná část knihy tak uplyne bez většího vzruchu.

Teprve v závěru se příběh poněkud zdramatizuje. Vlak totiž musí v Číně překonat území, které je ovládáno lupiči vedenými neblaze proslulým Ki Tsangem. Když je vlak přepaden, cestující se postaví lupičům na odpor. Faruskiar dokonce v souboji Ki Tsanga usmrtí a lupiči prchnou. Faruskiar je tak všemi považován za hrdinu. Poslední večer před koncem cesty však Claudius Bombarnak, který navštíví Kinka v jeho úkrytu v zavazadlovém voze, náhodou vyslechne rozhovor mezi Faruskiarem a Ghangirem a zjistí, že Faruskiar se rozhodl zmocnit se pokladu. Plánuje zavraždit strojvedoucího a topiče a vlak zavést na vedlejší kolej, kde by se zřítil z nedokončeného mostu. Bombarnak s Kinkem sice nedokáže zabránit vraždě posádky lokomotivy a ani zavedení vlaku na vedlejší kolej, ale podaří se mu lokomotivu včas zastavit. Seigneur Faruskiar a Ghangir však zmizí.

Román končí v Pekingu svatbou Kinka, který se šťastně dostal ke své nastávající. Na svatbě nechybí ani baron Weißschnitzerdörfer, který opět zmeškal své dopravní spojení, takže jeho cesta kolem světa se protáhla již na 147 dnů. Kniha vypráví příběh reportéra časopisu Dvacáté století Claudia Bombarnaka, který dostane na své poměrně příjemné služebni cestě v Gruzii nenadálý příkaz od své redakce zúčastnit se 14denní cesty vlak…em po veliké transasijské dráze z města Uzun Ada v dnešním Turkmenistánu na východním břehu Kaspického moře do Pekingu v Číně, aby mohl popsat její průběh a své zážitky na ní. Chtě nechtě se musí vydat z Tbilisi doBaku a pak lodí na protější stranu Kaspického moře. Ve vlaku se seznámí s celou řadou „zajímavých“ osob, jako je ruský major, arogantní anglický sir a také německý baron Weißschnitzerdörfer, který chce uskutečnit cestu kolem světa za 39 dnů, a proto věčně pospíchá . Claudius Bombarnak dokonce objeví v bedně schovaného černého pasažéra Rumuna Kinka, který se chce tímto způsobem dostat do Pekingu a oženit se tam. Bombarnak mu slíbí, že ho neprozradí a že mu v této obtížné situaci bude dokonce pomáhat.

V Ašchabádu je k vlaku připojen další vagón, ve kterém má být rakev s mrtvolou významného mandarina. Zároveň nastoupí dva noví cestující, tajemný Seigneur Faruskiar, ze kterého se vyklube vysoký úředník železniční správy, a jeho pomocník Ghangir. Claudius Bobarnac sdělí tyto skutečnosti své redakci a brzy pak dostane od ní telegram, ve kterém se tvrdí, že v novém vagónu není žádná mrtvola, ale císařský poklad, který se vrací z Persie do Číny, a který má Faruskiar hlídat.

Protože vlak na své cestě projíží mnoha zajímavými městy , využívá toho Verne k výkladu o historii těchto měst, o pozoruhodných stavbách a zvycích obyvatelstva atp. Převážná část knihy tak uplyne bez většího vzruchu.

Teprve v závěru se příběh poněkud zdramatizuje. Vlak totiž musí v Číně překonat území, které je ovládáno lupiči vedenými neblaze proslulým Ki Tsangem. Když je vlak přepaden, cestující se postaví lupičům na odpor. Faruskiar dokonce v souboji Ki Tsanga usmrtí a lupiči prchnou. Faruskiar je tak všemi považován za hrdinu. Poslední večer před koncem cesty však Claudius Bombarnak, který navštíví Kinka v jeho úkrytu v zavazadlovém voze, náhodou vyslechne rozhovor mezi Faruskiarem a Ghangirem a zjistí, že Faruskiar se rozhodl zmocnit se pokladu. Plánuje zavraždit strojvedoucího a topiče a vlak zavést na vedlejší kolej, kde by se zřítil z nedokončeného mostu. Bombarnak s Kinkem sice nedokáže zabránit vraždě posádky lokomotivy a ani zavedení vlaku na vedlejší kolej, ale podaří se mu lokomotivu včas zastavit. Seigneur Faruskiar a Ghangir však zmizí.

Román končí v Pekingu svatbou Kinka, který se šťastně dostal ke své nastávající. Na svatbě nechybí ani baron Weißschnitzerdörfer, který opět zmeškal své dopravní spojení, takže jeho cesta kolem světa se protáhla již na 147 dnů.

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	299 Kč
	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	~~649 Kč~~ 279 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	252
Jazyk:	česky
ISBN10:	8071744344
ISBN:	9788071744344
Ilustrátor:	Léon Benett
Překladatel:	Jiří Stanislav Guth-Jarkovský
Edice:	18. svazek ed. 18. svazek ed. Jules Verne - spisy
Vydání:	Nezkrác. vyd.
Vydáno v:	Brno
Vystaveno:	31. 7. 2025 11:1
Číslo položky:	1324680

O autorovi

Jules Verne

Jules Gabriel Verne byl francouzský spisovatel dobrodružné literatury. Je považován za jednoho ze zakladatelů žánru vědeckofantastické literatury. Jeho knihy jsou dodnes oblíbeny hlavně mezi mládeží. Je po něm pojmenován kráter Jules Verne na odvrácené straně Měsíce. Jules Gabriel Verne se narodil 8. února 1828 v domě číslo 4 v ulici Olivier-de-Clisson na ostrůvku Île Feydeau ve městě Nantes jako první z pěti dětí pařížského právníka Pierra Vernea a Sophie Allote de la Fuÿe, která pocházela z nantské rodiny námořníků. Jules měl mladšího bratra Paula a tři sestry: Annu , Mathildu a Marii . V roce 1834 byl poslán do penzionátu při škole, kterou vedla paní Sambinová. O rok později nastoupil s bratrem do školy Saint-Stanislas, která byla vedena v přísném katolickém duchu. Byl velmi nadaným žákem – obdržel několik ocenění, např. za zeměpis, latinu či řečtinu. Další roky školy strávil v semináři Saint-Donatien, který popsal ve svém nedokončeném románu Kněz v roce 1839 . Roku 1839 se nechal – dle legendy – najmout ve věku jedenácti let jako plavčík na loď do Indie, jeho rodiče to však zjistili a cestě zabránili. Údajně chtěl splnit slib a dovézt sestřenici Caroline Tronsonové korálový náhrdelník. Otci musel slíbit, že od této doby bude cestovat jen ve svých snech. Dle jeho vzpomínek však tato legenda nemusí být úplně mimo realitu – údajně nastoupil na palubu plachetnice, důkladně ji prozkoumal a vše si „osahal“. Mezi lety 1844 a 1846 navštěvoval s bratrem Paulem Lycée Royal . Maturitu složil 29. července 1846 v Rennes. Roku 1847 odjel Jules na žádost otce do Paříže studovat práva. Zamiloval se do Rose Herminie Arnaud Grossetière a začal skládat první básně, ve kterých ji opěvoval. Idylka měla bohužel krátké trvání – rodiče Herminie těžce snášeli, že o ni má zájem mladý student bez jisté budoucno...

Více od autora