Vladimír Neff
Císařské fialky

1972 | Nakladatelství Československý spisovatel

Šedesátá léta 19. století – doba prvního rozběhu emancipačního hnutí i vyhlášení dogmatu o papežské neomylnosti, doba války prusko-francouzské, pověstného krachu na vídeňské burze a bourání pražských městských hradeb – promítají se ve druhém díle Neffova románového cyklu do osudu Bornů a Nedobylů, ovlivňují jejich cito…vé i majetkové vztahy. Pokrokáře a vlastence Jana Borna tu zastihujeme na vrcholu společenského vzestupu, zbohatlého odvážnou burzovní spekulací i pohotovým prodejním nápadem s francouzským parfémem, jehož značka se stává jakýmsi symbolem náhlé obrovské prosperity „prvního slovanského obchodu“ na Příkopě. Také Martin Nedobyl, prozíravě ukládající zisky ze svého zasílatelství do pozemků za hradbami, nepřestává finančně mohutnět ani po smrti nezapomenutelné paní Valentiny, a v touze po dědici svého doposud bezcílně hromaděného majetku uzavírá po Bornově příkladu nový sňatek – tentokrát nikoli z rozumu, ale z lásky. Mezi postavy kypivé životní plnosti, do jejichž osudů jsme už začteni a jejichž charaktery zde autor, znalý hlubin i mělčin lidského nitra, dál rozvíjí, pronikají tak s novými rodinnými svazky ústředních hrdinů nové pozoruhodné společenské typy tehdejší doby, jejíž románovou analýzu Neffova kniha podává. Šedesátá léta 19. století – doba prvního rozběhu emancipačního hnutí i vyhlášení dogmatu o papežské neomylnosti, doba války prusko-francouzské, pověstného krachu na vídeňské burze a bourání pražských …městských hradeb – promítají se ve druhém díle Neffova románového cyklu do osudu Bornů a Nedobylů, ovlivňují jejich citové i majetkové vztahy. Pokrokáře a vlastence Jana Borna tu zastihujeme na vrcholu společenského vzestupu, zbohatlého odvážnou burzovní spekulací i pohotovým prodejním nápadem s francouzským parfémem, jehož značka se stává jakýmsi symbolem náhlé obrovské prosperity „prvního slovanského obchodu“ na Příkopě. Také Martin Nedobyl, prozíravě ukládající zisky ze svého zasílatelství do pozemků za hradbami, nepřestává finančně mohutnět ani po smrti nezapomenutelné paní Valentiny, a v touze po dědici svého doposud bezcílně hromaděného majetku uzavírá po Bornově příkladu nový sňatek – tentokrát nikoli z rozumu, ale z lásky. Mezi postavy kypivé životní plnosti, do jejichž osudů jsme už začteni a jejichž charaktery zde autor, znalý hlubin i mělčin lidského nitra, dál rozvíjí, pronikají tak s novými rodinnými svazky ústředních hrdinů nové pozoruhodné společenské typy tehdejší doby, jejíž románovou analýzu Neffova kniha podává.

Součástí souboru:

Sňatky z rozumu 1 - 5 - KOMPLET 1972 (5sv., 331 + 327 + 253 + 333 + 301, 6. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~399 Kč~~ 119 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~369 Kč~~ 99 Kč
Stav Dobrý	Skladem pro e-shop	~~79 Kč~~ 39 Kč

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	393, [3]
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Cyril Bouda
Edice:	2. svazek ed. 2. svazek ed. Sňatky z rozumu
Vydání:	6. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	24. 5. 2023 12:55
Číslo položky:	556779

O autorovi

Vladimír Neff

Vladimír Neff byl český spisovatel, překladatel a scenárista, otec spisovatele Ondřeje Neffa. Narodil se v Praze, kde také absolvoval obecnou školu. Pocházel z bohaté podnikatelské rodiny, otec Vladimír Neff byl významným obchodníkem s kuchyňským zbožím a majitelem velké prodejny v Praze na Příkopech a chtěl mít syna obchodníka. Mezi lety 1921 a 1925 navštěvoval reálné gymnázium v Truhlářské ulici, obchodní akademii v Resslově ulici a poté až do roku 1928 francouzskou obchodní akademii v Ženevě. Po studiu pracoval ve skladu porcelánu ve Vídni a v roce 1929 jako dobrovolník v obchodním domě v Brémách. Rok poté nastoupil do podniku svého otce. Od roku 1935 pracoval jako cizojazyčný lektor v pražském nakladatelství Melantrich, ale už od roku 1939 se živil jako spisovatel z povolání. V roce 1950 byl krátkodobě zaměstnán na Barrandově jako scenárista. V letech 1946–1953 bydlel na Slapech, později jen v Praze. Roku 1977 podepsal Antichartu. Jeho první literární počiny se datují už do druhé poloviny 30. let, především jsou to detektivní parodie a částečně politická satira. Za okupace jej pak zaměstnávala především práce na popularizačně vědeckém slovníku dějin filosofie Filosofický slovník pro samouky neboli Antigorgias, jenž pak vyšel těsně před komunistickým převratem roku 1948. První výrazný úspěch u veřejnosti zaznamenal psychologickým románem Třináctá komnata z roku 1944 a následně novelou Marie a zahradník. Jeho vrcholnými díly pak jsou historické romány, především pentalogie Sňatky z rozumu, Císařské fialky, Zlá krev, Veselá vdova, Královský vozataj a trilogie Královny nemají nohy, Prsten Borgiů a Krásná čarodějka. Také překládal, a to z francouzštiny, němčiny a ruštiny. Psal rovněž filmové scénáře ....

Více od autora