Joseph Roth
Císařova bysta

2000 | Nakladatelství Volvox Globator

Hlavní postavou novely Josepha Rotha je hrabě Xaver Morstin, člověk celou svou bytostí spjatý s bývalou rakousko-uherskou monarchií; tento nejvýraznější rys jeho konzervativní, charakterní a svébytné osobnosti bezprostředně vyjadřuje životní postoj Rotha samého. Novela líčí Morstinovy zážitky, potíže a útrapy, do kter…ých se dostává, když se poněkud donkichotským způsobem pokouší vyrovnat se s podstatně proměněným světem po roce 1918. Mistrovsky napsaná novela vrcholí bizarní pointou. Hlavní postavou novely Josepha Rotha je hrabě Xaver Morstin, člověk celou svou bytostí spjatý s bývalou rakousko-uherskou monarchií; tento nejvýraznější rys jeho konzervativní, charakterní a svébytné… osobnosti bezprostředně vyjadřuje životní postoj Rotha samého. Novela líčí Morstinovy zážitky, potíže a útrapy, do kterých se dostává, když se poněkud donkichotským způsobem pokouší vyrovnat se s podstatně proměněným světem po roce 1918. Mistrovsky napsaná novela vrcholí bizarní pointou.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Poznámka:	obálka Karel Horák
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	44
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072073214
ISBN:	9788072073214
Edice:	29. svazek ed. 29. svazek ed. Malá řada
Vydání:	1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	8. 7. 2020 12:41
Číslo položky:	107073

O autorovi

Joseph Roth

Joseph Roth – 27. května 1939 Paříž) byl rakouský spisovatel a novinář židovského původu, který se proslavil zejména romány Pochod Radeckého a Kapucínská krypta. Narodil se v rodině židovského obchodníka v haličském městě Brody. Jeho otec se však brzy nato na cestě z Hamburku pomátl, byl odvezen do ústavu pro choromyslné a později k zázračnému rabínovi v Haliči, kde ještě dlouho jako nesvéprávný žil. Jeho choroba uvedla rodinu do těžkého postavení, protože matka se s manželem nemohla ani rozvést a chasidští židé pokládali choromyslnost za boží trest. Po maturitě roku 1913 odešel Roth do blízkého Lvova, kde začal studovat na univerzitě. O rok později odešel do Vídně, kde studoval filosofii a germanistiku, ale roku 1916 se dobrovolně přihlásil do armády a sloužil jako armádní novinář ve Lvově. Válka, smrt císaře Františka Josefa I. a rozpad Rakouska-Uherska znamenaly pro mladého Rotha těžký otřes – nejen ztrátu rakouské vlasti, ale i konec „starých časů“, s nímž se nikdy úplně nesmířil. Po válce nemohl ve studiu pokračovat a začal psát do novin, od roku 1920 v Berlíně. Roku 1922 se ve Vídni oženil s Friederike Reichler, od roku 1923 psal fejetony pro prestižní Frankfurter Zeitung, přispíval ale i do jiných novin, např. Prager Tagblatt. V první polovině 20. let inklinoval Roth k socialismu. V tomto duchu je zaměřená jeho publicistika do rakouských listů Der Neue Tag a Vorwärts . V roce 1925 byl korespondentem Frankfurter Zeitung v Paříži a v následujících letech psal reportáže z cest např. po Sovětském svazu, který navštívil v létě 1926, Jugoslávii, Polsku a Itálii. Cesta do SSSR mu poskytla námět pro román Útěk bez konce. Už v roce 1926 začala jeho žena trpět duševní nemocí, která se stále zhoršovala, takže od roku 1930 žila po ústavech a roku 1940 zahynula jako oběť nacistické eutanázie choromyslných. Její choroba jej velice trápila a snažil se hledat pomoc i u haličského rabína. Jelikož nic ...

Více od autora