Fridrich Szalay, Bohuslav Šenk
Chováme gekony : terarijní zvířata

1999 | Nakladatelství kontakt

Po podrobných kapitolách o jednotlivých druzích , jejich rozšíření, potravě a rozmnožování v přírodě a také stručně o chovu v terariu následuje návod ke krmení v zajetí včetně chovu hlavní potravy - hmyzu a myší, jejichž mláďata někteří gekoni požírají. Zvláštní kapitola je věnována rozmnožování a odchovu mláďat, struč…ná kapitolka nemocem gekonů. Samozřejmě jsou v knize pokyny pro zřizování příbytků těchto zvířat. Knížka je věnována zkušeným teraristům, ale i začátečník tu může nalézt svůj druh. Kniha je vhodná pro čtenáře od 14 let. Po podrobných kapitolách o jednotlivých druzích , jejich rozšíření, potravě a rozmnožování v přírodě a také stručně o chovu v terariu následuje návod ke krmení v zajetí včetně chovu hlavní potravy - h…myzu a myší, jejichž mláďata někteří gekoni požírají. Zvláštní kapitola je věnována rozmnožování a odchovu mláďat, stručná kapitolka nemocem gekonů. Samozřejmě jsou v knize pokyny pro zřizování příbytků těchto zvířat. Knížka je věnována zkušeným teraristům, ale i začátečník tu může nalézt svůj druh. Kniha je vhodná pro čtenáře od 14 let.

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	72
Jazyk:	česky
ISBN10:	808885525X
ISBN:	9788088855255
Překladatel:	Lenka Šplíchalová
Edice:	Chováme pro radost a potěšení
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Bratislava
Vystaveno:	26. 2. 2026 8:56
Číslo položky:	1634517

O autorech

Fridrich Szalay

Ochránce přírody, knihy o akvaristice a chovatelství. 15. 12. 1949 na pravej strane Dunaja v bratislavskej Petržalke. Okolie Petržalky bolo v tých rokoch ešte čarovnou lužnou krajinou s množstvom mŕtvych ramien, tichými zákutiami a s bohatým živočíšnym svetom... Pre vnímavého mládenca bolo toto prostredie rozhodujúce pri formovaní jeho vzťahu k prírode. Pri Pečenskom ramene prežíval väčšinu voľného času a tu ho inšpirovali hlavne obojživelníky a plazy, tu sa „zoznámil“ aj s korytnačkami, ktoré sa napokon stali jeho celoživotným predmetom záujmu. Po ukončení strednej školy a vojenskej služby začal pracovať v SAV a zároveň aktívne spolupracoval so SZOPK, kde v rámci ochranárskych aktivít spoločne s J. Gregorom začali ako prví záchranné akcie pri migrácii obojživelníkov v Bratislave na Železnej studničke . V 1975 prešiel pracovať do bratislavskej ZOO. Tu založil herpetologický krúžok , ktorého jedným z cieľov bola aj ochrana korytnačky močiarnej. V tom čase mala bratislavská ZOO najväčšiu kolekciu korytnačiek. V 1988 nastúpil ako odborný pracovník do štátnej ochrany prírody, konkrétne ako správca PR Šúr. Okrem permanentných prác spojených s ochranou rezervácie, v areáli Biologickej stanice organizačne zabezpečil a aktívne sa podieľal na vybudovaní troch odchovní korytnačky močiarnej a niekoľkých malých jazierok pre rozmnožovanie obojživelníkov. Okrem našej korytnačky močiarnej študuje celú túto skupinu plazov a kvôli nim precestoval viaceré krajiny, hlavne južnú Európu, Afriku a Karibik. Záujem a značné vedomosti o plazoch sa odrážajú i v jeho bohatej publikačnej činnosti. Spomenieme len niektoré, napr. s tematikou herpetologickou: „Metodicko-námetová príručka č. 6 SZOPK“, „ Záverečná práca ŠPR Šúr “, ,,Červené zoznamy flóry a fauny NPR Šúr “- u oboch spracoval časť obojživelníky a plazy, s tematikou chovateľsk...

Více od autora