Jindřich Šimon Baar
Chodské pohádky

1957 | Státní nakladatelství dětské knihy

Pohádkové látky pocházející z jedné části naší země jsou srozumitelné a sdělné natolik, že potěší jak dětského čtenáře, tak i dospělého. Ten si v nich najde obzvláště moudrost a humor. Baarovi se podařilo vytvořit specifický pohádkový žánr, který v bohatém vývoji české pohádky stojí na rozhraní tradičního a moderníhopo…dání. Pohádkové látky pocházející z jedné části naší země jsou srozumitelné a sdělné natolik, že potěší jak dětského čtenáře, tak i dospělého. Ten si v nich najde obzvláště moudrost a humor. Baarovi se poda…řilo vytvořit specifický pohádkový žánr, který v bohatém vývoji české pohádky stojí na rozhraní tradičního a moderníhopodání.

Vyberte kus

Stav

Dobrý

bez obálky, vazba se začíná rozlepovat, drží pohromadě

Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (27. 5. 2026)

Další varianty

	Stav Dobrý bez obálky, vazba se začíná rozlepovat, drží pohromadě	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (27. 5. 2026)	259 Kč
	Stav Dobrý bez obálky, zašlé desky	Skladem pro e-shop Odešleme do 48 h (27. 5. 2026)	369 Kč

O knize

Stav:	Dobrý, bez obálky, vazba se začíná rozlepovat, drží pohromadě
Vazba:	pevná
Počet stran:	132
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Jan Brabec
Vydání:	I. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	12. 5. 2026 12:53
Číslo položky:	1740019

O autorovi

Jindřich Šimon Baar

Jindřich Šimon Baar byl český katolický kněz, básník a spisovatel, představitel realismu, tzv. venkovské prózy a Katolické moderny. Byl bratrancem a přítelem Josefa Fišera. Studoval gymnázium v Domažlicích , poté teologii v Praze. Roku 1892 byl vysvěcen na kněze. Pak působil na několika místech jako duchovní a v této funkci se zapojoval do snah o církevní reformu. Nejprve jako kaplan v Přimdě, Spáleném Poříčí, Stochově a Úněticích, poté v letech 1895–1897 a 1909–1919 farář v Ořechu a 1899–1909 v Klobukách. V letech 1918–1921 byl předsedou Jednoty katolického duchovenstva československého. Roku 1919 odešel do důchodu a žil ve své rodné obci. Pohřben je na hřbitově zvaném Na Soutkách v rodném Klenčí pod Čerchovem. Jindřich Šimon Baar si nepřál, aby na náhrobku bylo uvedeno jeho jméno a proto je na něm pouze verš: Po jeho smrti v Klenčí bylo zřízeno Muzeum Jindřicha Šimona Baara. Nedaleko Klenčí, v malé vsi Výhledy, mu byl zřízen památník se sochou v nadživotní velikosti. Na jeho zbudování se podílely okolní obce a některé další spolky, každý z nich je na památníku zmíněn. Nachází se zde i citát J. Š. Baara: Pamětní deska se také nachází na fasádě fary v Ořechu u Prahy, kde Baar dlouhá léta působil jako kněz. Jeho snahou bylo zobrazit běžný život na vesnici . Před psaním napřed poctivě bádal v archivech a jeho díla jsou realistická. Svému rodákovi, Janu Vrbovi, vyčítal, že si ve svých historických románech hodně vymýšlel a nedržel se faktů. Baarovy spisy vyšly ve 30 svazcích v letech 1923–1934.

Více od autora