Jindřich Šimon Baar
Chodská trilodie : Díl 1-3

1946 | Nakladatelství Bohuslav Rupp

V závěrečném svazku chodské trilogie, podávající obraz chodského venkova kolem r. 1848, se opět setkáváme s knězem-buditelem Fastrem i s paní komisarkou Boženou Němcovou. Hlavní dějovou linii tvoří soudní spor o lůsy - lesy, který vyhrávají chodští sedláci proti přistěhovalým německým řemeslníkům a chalupníkům. V závěrečném svazku chodské trilogie, podávající obraz chodského venkova kolem r. 1848, se opět setkáváme s knězem-buditelem Fastrem i s paní komisarkou Boženou Němcovou. Hlavní dějovou linii tvoří so…udní spor o lůsy - lesy, který vyhrávají chodští sedláci proti přistěhovalým německým řemeslníkům a chalupníkům.

Obsažené svazky:

Paní komisarka, chodský obrázek z doby předbřeznové 1946 (xi, 418, 14. vyd.)
Osmačtyřicátníci, [druhý díl Chodské trilogie] 1946 (447 s., 11. vyd.)
Chodská trilogie, Lůsy 1946 3. díl (461 s., 10. vyd.)

Vyberte kus

Stav

Velmi dobrý

hřbety lehce vybledlé, převazba, individuální

Skladem pro e-shop

	Stav Velmi dobrý hřbety lehce vybledlé, převazba, individuální	Skladem pro e-shop	599 Kč
	Stav Velmi dobrý	Skladem pro e-shop	45 Kč

O knize

Stav:	Velmi dobrý, hřbety lehce vybledlé
Vazba:	pevná, převazba, individuální
Počet stran:	418 + 447 + 461
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Alois Moravec
Edice:	1, 2. svazek ed. 1, 2. svazek ed. Chodská trilogie
Vydání:	14. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	29. 8. 2025 15:10
Číslo položky:	1366341

O autorovi

Jindřich Šimon Baar

Jindřich Šimon Baar byl český katolický kněz, básník a spisovatel, představitel realismu, tzv. venkovské prózy a Katolické moderny. Byl bratrancem a přítelem Josefa Fišera. Studoval gymnázium v Domažlicích , poté teologii v Praze. Roku 1892 byl vysvěcen na kněze. Pak působil na několika místech jako duchovní a v této funkci se zapojoval do snah o církevní reformu. Nejprve jako kaplan v Přimdě, Spáleném Poříčí, Stochově a Úněticích, poté v letech 1895–1897 a 1909–1919 farář v Ořechu a 1899–1909 v Klobukách. V letech 1918–1921 byl předsedou Jednoty katolického duchovenstva československého. Roku 1919 odešel do důchodu a žil ve své rodné obci. Pohřben je na hřbitově zvaném Na Soutkách v rodném Klenčí pod Čerchovem. Jindřich Šimon Baar si nepřál, aby na náhrobku bylo uvedeno jeho jméno a proto je na něm pouze verš: Po jeho smrti v Klenčí bylo zřízeno Muzeum Jindřicha Šimona Baara. Nedaleko Klenčí, v malé vsi Výhledy, mu byl zřízen památník se sochou v nadživotní velikosti. Na jeho zbudování se podílely okolní obce a některé další spolky, každý z nich je na památníku zmíněn. Nachází se zde i citát J. Š. Baara: Pamětní deska se také nachází na fasádě fary v Ořechu u Prahy, kde Baar dlouhá léta působil jako kněz. Jeho snahou bylo zobrazit běžný život na vesnici . Před psaním napřed poctivě bádal v archivech a jeho díla jsou realistická. Svému rodákovi, Janu Vrbovi, vyčítal, že si ve svých historických románech hodně vymýšlel a nedržel se faktů. Baarovy spisy vyšly ve 30 svazcích v letech 1923–1934.

Více od autora