Jozef Cíger Hronský
Chlieb : román

1931 | Nakladatelství Matica slovenská

Dej románu sa odohráva v horehronskej dedinke v časoch hospodárskej krízy začiatkom 30. rokov minulého storočia. Opisuje nielen zápas človeka s neľahkým materiálnym životom, ale prináša aj svedectvo o jeho bohatom vnútornom živote a o odhodlaní prekážky prekonať a dožiť sa azda lepších čias. Dej románu sa odohráva v horehronskej dedinke v časoch hospodárskej krízy začiatkom 30. rokov minulého storočia. Opisuje nielen zápas človeka s neľahkým materiálnym životom, ale prináša aj svedectvo o… jeho bohatom vnútornom živote a o odhodlaní prekážky prekonať a dožiť sa azda lepších čias.

Stav

Velmi dobrý

ořízka s flíčky

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý, ořízka s flíčky
Poznámka:	Náklad 4000 ks
Vazba:	pevná, převazba
Počet stran:	505, iii y
Jazyk:	slovensky
Edice:	16. svazek ed. 16. svazek ed. Knižnica Slovenských Pohľadov
Vydání:	2. vyd.
Vydáno v:	V Turčianskom Sv. Martine
Vystaveno:	12. 4. 2024 10:35
Číslo položky:	816613

O autorovi

Jozef Cíger Hronský

Jozef Cíger-Hronský, původním jménem Jozef Cíger byl slovenský spisovatel, malíř, redaktor, nakladatel, autor literatury pro mládež, později tajemník a správce Matice slovenské. Byl úzce navázán na Hlinkovu slovenskou ľudovou stranu a establishment válečného Slovenského štátu, proto po roce 1945 emigroval do Argentiny, kde i zemřel. Narodil se ve Zvolenu v rodině tesaře Petra Pavla Cígera a Josefíny Cígerovej, rozené Markové. Pocházel ze sedmi dětí – měl čtyři bratry a tři sestry. Za manželku si vzal Annu Valérii, rozenou Ružinákovou, se kterou měl syna Juraje. V letech 1902–1907 navštěvoval lidový školní obor ve Zvolenu, později pokračoval v letech 1907–1910 na měšťanské škole v Krupině, a nakonec v letech 1910–1914 dokončil své vzdělání na maďarském učitelském ústavu v Levicích. Po dostudování učitelského ústavu působil od roku 1914 jako učitel na několika místech . V letech 1917–1918 se jako voják pěšího pluku účastnil vojenských operací na italské frontě. Nakonec se v roce 1927 na delší čas usadil v Martině – nejdříve jako učitel, od roku 1933 jako tajemník a od roku 1940 jako správce Matice slovenské, ve které působil až do roku 1945. Zasloužil se o založení tiskárny Neografia v Martině, která měla šířit slovenskou literaturu v levných edicích mezi vesnickými obyvateli. Hodně se věnoval i zakládání a redigování časopisů. Když učil v Krupině, spolupracoval s Pavolem Bujňákem při založení časopisu Hontiansky Slovák. Na měšťance v Kremnici zase s Jaroslavem Kejzlarem založil a redigoval edici Mládež. 19 let také redigoval časopis pro děti Slniečko. Na jeho návrh se uskutečnila v letech 1935–1936 cesta pracovníků Matice slovenské do USA za slovenskými vystěhovalci a krajanskými organizacemi. Jako předseda Matice slovenské přivedl tuto vrcholnou národní instituci na nebývalý stupeň rozvoje a prosperity a naplno rozvinul její vydavatelskou a výzkumnou činnost. V roce ...

Více od autora