Petra Prochazkova: Chleba z minového pole

Petra Prochazkova, Radomyr Mokryk, Tomáš Forró, Adéla Knapová, Andrej Bán, Tomáš Brolík, Jakub Szántó, Lenka Víchová, Oleksandr Stukalo, Ondřej Soukup, Marija Pyrohova, Patrik Kaizr, Marharyta Golobrodska, Stanislava Harkotová, Natalìja Čurìkova
Chleba z minového pole : reportáže z Ukrajiny

2022 | Nakladatelství Slovart

V pět hodin ráno 24. února 2022 se v ukrajinských městech rozezněly sirény. Ruská vojska napadla zemi po souši, ze vzduchu a z moře. Lidé začali stavět zátarasy, plést maskovací sítě a plnit zápalné láhve. Když prezident dostal nabídku evakuace, prohlásil, že potřebuje munici, ne odvoz. Ukrajinci už během prvních dnů v…álky překvapili svět svou statečností.

Přední čeští a slovenští reportéři a reportérky, a také několik ukrajinských novinářek, přinášejí živá svědectví z míst, kam vtrhla válka. Přibližují osudy lidí, které potkali, a dělí se o své vlastní zkušenosti z válečného Kyjeva, Charkova, Mykolajivu, Oděsy a dalších měst. Někteří popisují své někdejší cesty na Donbas a Krym, kde v roce 2014 válka začala. A vrací se ještě dál do minulosti, aby se pokusili nahmatat kořeny ruské agrese. V pět hodin ráno 24. února 2022 se v ukrajinských městech rozezněly sirény. Ruská vojska napadla zemi po souši, ze vzduchu a z moře. Lidé začali stavět zátarasy, plést maskovací sítě a plnit zápalné l…áhve. Když prezident dostal nabídku evakuace, prohlásil, že potřebuje munici, ne odvoz. Ukrajinci už během prvních dnů války překvapili svět svou statečností.

Přední čeští a slovenští reportéři a reportérky, a také několik ukrajinských novinářek, přinášejí živá svědectví z míst, kam vtrhla válka. Přibližují osudy lidí, které potkali, a dělí se o své vlastní zkušenosti z válečného Kyjeva, Charkova, Mykolajivu, Oděsy a dalších měst. Někteří popisují své někdejší cesty na Donbas a Krym, kde v roce 2014 válka začala. A vrací se ještě dál do minulosti, aby se pokusili nahmatat kořeny ruské agrese.

Stav

Nová

nová

Skladem do týdne
Odešleme nejpozději 24. 11. 2025

O knize

Stav:	nová
Vazba:	pevná brožura
Počet stran:	180
Jazyk:	česky , slovensky
ISBN10:	8027605504
ISBN:	9788027605507
Editor:	Marie Iljašenko
Překladatel:	Jan Navrátil, Alexandra Vojtíšková
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 10. 2024 21:6
Číslo položky:	1008783

O autorech

Petra Prochazkova

Petra Procházková je česká humanitární pracovnice a novinářka. Stala se známou především svým zpravodajstvím z válečných konfliktů, které vznikly po rozpadu Sovětského svazu na Kavkaze. Po vystudování gymnázia absolvovala fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy. Doktorát získala v lednu 1989 za práci na téma kreslené seriály, s důrazem na vývoj časopisu Čtyřlístek. Do té doby pracovala v časopise Květy, odkud však byla v polovině ledna 1989 propuštěna za účast na Palachově týdnu. Následně začala pracovat v Lidových novinách jako reportérka domácí rubriky. V roce 1992 byla vyslána do Ruska, kde pracovala jako zahraniční korespondentka. Působila také jako válečná zpravodajka, její první reportáže pocházely z Abcházie. V roce 1994 spolu s Jaromírem Štětinou založili soukromou novinářskou agenturu Epicentrum. Začala pracovat s kamerou a natočila různé reportáže. Přispívala do Lidových novin, slovenského deníku SME, týdeníku Týden a dalších časopisů. Podávala zprávy a svědectví o konfliktech v Osetii, Abcházii, Gruzii, Tádžikistánu, Náhorním Karabachu, Afghánistánu, ale i o uprchlických táborech a vypálených kurdských vesnicích v Kurdistánu. Dokázala se dostat i mezi gerilové bojovníky na Východním Timoru. Několik let se zajímala o problematiku Čečenska. V roce 1994 byla očitým svědkem bombardování. V době diverzní akce Šamila Basajeva se s několika novináři nabídla jako rukojmí místo pacientů nemocnice. V roce 2000 přerušila zpravodajskou práci a po dobu jednoho roku se intenzivně věnovala nezávislé humanitární práci v Grozném. Zde založila dětský domov pro 50 válečných sirotků, o které se stále stará. V témže roce ji ruské úřady označily jako personu non grata, a musela tak Rusko opustit. V roce 2001 a 2002 byla zpravodajkou a korespondentkou v Afghánistánu. Spolu s Janou Hradilkovou založila v roce 2001 občanské sdružení Berkat , které pomáhá dětem, ženám a dalším v Čečensku, Afghánistánu i uprchlíkům v České r...

Více od autora

Jakub Szántó

Jakub Szántó je český novinář a televizní reportér, od roku 2013 do roku 2018 zahraniční zpravodaj České televize na Blízkém východě. V letech 1992 až 1996 absolvoval Gymnázium Jana Keplera v Praze. Následně v letech 1996 až 2005 vystudoval moderní dějiny na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, studoval také na Central European University v maďarské Budapešti . V roce 2005 získal titul PhDr. v oboru moderní dějiny na FSV UK. V letech 1999 až 2006 pracoval v zahraničním zpravodajství televize Nova, nakonec jako její vedoucí a také editor Televizních novin. V České televizi pracuje od roku 2006, mimo jiné zastával pozici zástupce vedoucího zahraniční redakce a editora pořadu Události. Od července 2013 do roku 2018 byl stálým zahraničním zpravodajem ČT pro Blízký východ a žil se svou rodinou v Tel Avivu. Dlouhodobě se zaměřuje na region Blízkého východu a Afriky, kde pokrýval velkou část mezinárodních krizí: od druhé palestinské intifády, přes konflikty mezi Hamásem a Izraelem, americkou okupaci Iráku, arabské jaro po občanskou válku v Sýrii a konflikty v Iráku během americké okupace i po jejím ukončení v roce 2010. V minulosti také zpravodajsky pokrýval čečenskou válku, gruzínsko-ruskou válku v roce 2008, pirátství v Somálsku, revoluce na Ukrajině v letech 2004 a 2014 a dále také pokus o vojenský převrat v Turecku 2016 nebo občanskou válku v Jemenu . Mezi lety 2003 a 2016 pravidelně přispíval do týdeníku Reflex, publikoval také v dalších tištěných médiích jako Lidové noviny a Mladá fronta DNES. Jakub Szántó je ženatý, s manželkou Lenkou Szántó, novinářkou a scenáristkou, mají dva syny. V roce 2014 obdržel spolu s Michalem Kubalem a Josefem Pazderkou Novinářskou cenu za „komplexní a analytické“ zmapování krize na Ukrajině. Za rok 2017 mu byla udělena Cena Ferdinanda Peroutky. V roce 2019 dostal v literární soutěži Magnesia Litera cenu čt...

Více od autora