Miroslav Krleža
Charvátský bůh Mars : (Stejnojmenný cyklus novel a drama V táboře)

1965 | Státní nakladatelství krásné literatury a umění

Svazek přináší dvě základní Krležova díla s tematikou první světové války, a to cyklus novel Charvátský bůh Mars a drama V táboře . Je v nich nastaveno zrcadlo hrůznosti a šílenství války, kterou autor sám zblízka poznal a prožil jako prostý rakousko-uherský voják v kasárnách, zákopech i nemocnicích. Svazek přináší dvě základní Krležova díla s tematikou první světové války, a to cyklus novel Charvátský bůh Mars a drama V táboře . Je v nich nastaveno zrcadlo hrůznosti a šílenství války, kterou aut…or sám zblízka poznal a prožil jako prostý rakousko-uherský voják v kasárnách, zákopech i nemocnicích.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	423
Jazyk:	česky
Edice:	1. svazek ed. 1. svazek ed. Spisy Miroslava Krleži
Vydání:	1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	25. 5. 2019 13:55
Číslo položky:	62893

O autorovi

Miroslav Krleža

Miroslav Krleža byl chorvatský spisovatel, básník, publicista a encyklopedista. Politicky patřil k levicové generaci chorvatských autorů, která se vyslovovala ostře proti tehdejšímu Rakousko-Uhersku, na což také doplatil – před koncem války byl degradován za své postoje. Aktivně se podílel na společenském životě v Jugoslávii, a to jak královské, tak socialistické. V meziválečném období byl členem KSJ, odkud byl ale vyloučen za své neortodoxní postoje, neboť odmítal koncepci umění, která se soustředila na socialistický realismus. Přispěl významně k vydávání časopisů Plamen , Književna republika , Danas a Pečat . V těchto časopisech uveřejňoval Krleža své názory a závěry, a to jak o domácí literatuře, tak i o politické situaci v zemi. Po druhé světové válce působil v záhřebském institutu lexikografie, kde se věnoval encyklopedické tvorbě. Krležu proslavila mnohá díla; jak romány , tak i rozsáhlé básnické sbírky, nebo i dramata, či knihy povídek. Jeho díla přeložil do češtiny Dušan Karpatský. V roce 1962 byl za celoživotní dílo vyznamenán chorvatskou Cenou Vladimira Nazora. V anketě Největší Chorvat se umístil na čtvrtém místě za J. B. Titem, Nikolou Teslou a Ruđerem Boškovićem.

Více od autora