Vilém Prečan, Blanka Císařovská
Charta 77 : dokumenty 1977-1989 - Svazek 2., 1984-1989

2007 | Nakladatelství Ústav pro soudobé dějiny AV ČR

Soubor tří knih.
První kompletní, bohatě komentovaná edice všech dokumentů Charty 77 , doplněná historickou studií a připojenými dalšími dokumenty. Nepostradatelná publikace pro jakékoli seriozní studium dějin československa v období tzv. normalizace.

Rozsáhlý archeografický úvod vysvětluje, co byly dokumenty… Charty 77, jak je uspořádána a vybavena jejich edice, odkud byly texty převzaty a podle jakých zásad se přetiskují. Výkladu o Chartě jsou pak věnovány tři statě: Charta 77 jako československý i mezinárodní fenomén z pera Viléma Prečana, dosud neznámý text Václava Havla z prosince 1986 editory nazvaný Deset tezí o Chartě a úvahu Jacquese Rupnika Charta 77 a zrození evropského veřejného prostoru.

V prvním a druhém svazku edice je otištěno v plném znění 598 mluvčími Charty 77 signovaných dokumentů s rozsáhlým poznámkovým aparátem s údaji o tom, za jakých okolností jednotlivé dokumenty vznikly, jaké byly jejich další osudy, kde a jak byly v době svého vzniku publikovány či komentovány - v domácím samizdatovém prostředí, v exilovém tisku či v zahraničních rozhlasových stanicích .

Poznámkový aparát přináší i množství dalšího pramenného materiálu a mnohostranné informace ze života Charty 77, o její komunikaci se zahraničními partnery, o perzekuci občanských aktivit, nezávislé literatury a umění ze strany komunistických aparátů. Odkazuje se také na články, úvahy a studie, které byly napsány v souvislosti s jednotlivými dokumenty Charty 77 a které byly většinou zveřejněny nejdříve v samizdatu samostatně nebo v samizdatových periodikách a sbornících, odkud se přelévaly do exilového tisku a periodik cizojazyčných. Některé z nich byly zahrnuty v plném znění ve třetím svazku edice.

Třetí svazek publikace nazvaný Přílohy obsahuje více než devadesát většinou dosud nepublikovaných textů tematicky rozdělených do kapitol, které blíže dokumentují a osvětlují nejzávažnější okolnosti vzniku Charty 77 a domácího i mezinárodního kontextu roku 1977. Poprvé se zde uveřejňují první tři koncepty Prohlášení Charty77, dokumentující vývoj od původní myšlenky Výboru pro lidská práva až po koncepci otevřeného společenství, jak se jako Charta 77 představilo světové i domácí veřejnosti na začátku ledna 1977. Jiná příloha zahrnuje úvahy a dokumenty z pera Jana Patočky k problematice Charty 77 ; přetiskuje se zde i plné znění dochovaných výslechových protokolů Jana Patočky jako svědka v trestním stíhání vedeném Státní bezpečností proti Chartě 77, v nichž se zrcadlí krystalicky čistý, neúhybný a nezlomný Patočkův postoj. Interní směrnice, zprávy a informace aparátů KSČ, StB, justičního aparátu, ministerstva zahraničí osvětlují, jak komunistická státní moc reagovala na vznik Charty, na její aktivity i na ohlas, který její vystoupení vyvolalo v zahraničí.

Jako příloha je též DVD z nezávislého shromáždění ke Dni lidských práv 10. prosínce 1988 v Praze, Škroupovo náměstí. Soubor tří knih.
První kompletní, bohatě komentovaná edice všech dokumentů Charty 77 , doplněná historickou studií a připojenými dalšími dokumenty. Nepostradatelná publikace pro jakékoli seriozní s…tudium dějin československa v období tzv. normalizace.

Rozsáhlý archeografický úvod vysvětluje, co byly dokumenty Charty 77, jak je uspořádána a vybavena jejich edice, odkud byly texty převzaty a podle jakých zásad se přetiskují. Výkladu o Chartě jsou pak věnovány tři statě: Charta 77 jako československý i mezinárodní fenomén z pera Viléma Prečana, dosud neznámý text Václava Havla z prosince 1986 editory nazvaný Deset tezí o Chartě a úvahu Jacquese Rupnika Charta 77 a zrození evropského veřejného prostoru.

V prvním a druhém svazku edice je otištěno v plném znění 598 mluvčími Charty 77 signovaných dokumentů s rozsáhlým poznámkovým aparátem s údaji o tom, za jakých okolností jednotlivé dokumenty vznikly, jaké byly jejich další osudy, kde a jak byly v době svého vzniku publikovány či komentovány - v domácím samizdatovém prostředí, v exilovém tisku či v zahraničních rozhlasových stanicích .

Poznámkový aparát přináší i množství dalšího pramenného materiálu a mnohostranné informace ze života Charty 77, o její komunikaci se zahraničními partnery, o perzekuci občanských aktivit, nezávislé literatury a umění ze strany komunistických aparátů. Odkazuje se také na články, úvahy a studie, které byly napsány v souvislosti s jednotlivými dokumenty Charty 77 a které byly většinou zveřejněny nejdříve v samizdatu samostatně nebo v samizdatových periodikách a sbornících, odkud se přelévaly do exilového tisku a periodik cizojazyčných. Některé z nich byly zahrnuty v plném znění ve třetím svazku edice.

Třetí svazek publikace nazvaný Přílohy obsahuje více než devadesát většinou dosud nepublikovaných textů tematicky rozdělených do kapitol, které blíže dokumentují a osvětlují nejzávažnější okolnosti vzniku Charty 77 a domácího i mezinárodního kontextu roku 1977. Poprvé se zde uveřejňují první tři koncepty Prohlášení Charty77, dokumentující vývoj od původní myšlenky Výboru pro lidská práva až po koncepci otevřeného společenství, jak se jako Charta 77 představilo světové i domácí veřejnosti na začátku ledna 1977. Jiná příloha zahrnuje úvahy a dokumenty z pera Jana Patočky k problematice Charty 77 ; přetiskuje se zde i plné znění dochovaných výslechových protokolů Jana Patočky jako svědka v trestním stíhání vedeném Státní bezpečností proti Chartě 77, v nichž se zrcadlí krystalicky čistý, neúhybný a nezlomný Patočkův postoj. Interní směrnice, zprávy a informace aparátů KSČ, StB, justičního aparátu, ministerstva zahraničí osvětlují, jak komunistická státní moc reagovala na vznik Charty, na její aktivity i na ohlas, který její vystoupení vyvolalo v zahraničí.

Jako příloha je též DVD z nezávislého shromáždění ke Dni lidských práv 10. prosínce 1988 v Praze, Škroupovo náměstí.

Součástí souboru:

Charta 77: Dokumenty 1977-1989 2007 (3 sv, 1. vyd.)

Vytvořit poptávku

O knize

Počet stran:	viii, a 597-1175 +
Jazyk:	česky
ISBN10:	8072850865
ISBN:	9788072850860
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha

O autorech

Vilém Prečan

Vilém Prečan je český historik, zabývající se moderními českými dějinami. Narodil se v rodině lékaře. Dětství prožil v Bystřici nad Pernštejnem, kde ještě jako dítě pomáhal spolu s rodiči partyzánům a po válce se stal jedním z nejmladších držitelů medaile Za zásluhy. Rodiče vstoupili do ilegální KSČ již za války, Vilém Prečan je následoval po dosažení zletilosti v roce 1951. Vystudoval Vysokou školu politických a hospodářských věd, specializoval se na dějiny KSČ. Po krátkém působení v Bratislavě působil v letech 1957–1970 v Historickém ústavu ČSAV. Věnoval se mj. vztahům Čechů a Slováků ve 40. letech 20. století, významně zasáhl do debaty o federalizaci Československa. Podílel se na vydání sborníku dokumentů Sedm pražských dnů, 21.–27. 8. 1968. V roce 1970 byl propuštěn z ČSAV, vyloučen z KSČ a trestně stíhán. Následně pracoval jako topič v motolské nemocnici, uklízeč, pomocník ve skladu, vrátný a šatnář a zároveň publikoval v exilovém tisku a v samizdatu. Roku 1976 emigroval do SRN, kde se vrátil k profesi historika. V roce 1986 spoluzaložil a do roku 1994 vedl Československé dokumentační středisko nezávislé literatury v Scheinfeldu, které shromažďovalo fondy samizdatové literatury, osobností a institucí kulturního i společenského života v exilu. Po návratu do Československa založil Ústav soudobých dějin ČSAV, jehož byl v letech 1990–1998 ředitelem, a odborný časopis Soudobé dějiny. V roce 1995 byl jmenován docentem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v roce 2005 profesorem historie na Univerzitě Palackého. V letech 2008–2010 byl a od roku 2013 je znovu členem vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů. 28. října 1998 obdržel z rukou prezidenta ČR Václava Havla Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy. Dále je držitelem Ceny ČSAV za popularizaci vědy za rok 1991, Ceny za literaturu Bavorské akademie krásných umění pro rok 1993 , Pamětní medaile Františka Palackého Akademie věd ČR za zás...

Více od autora

Blanka Císařovská

Narozena 10. 5. 1927 v Lenešicích, zemřela 11. 5. 2022. Historička se zaměřením na novodobé dějiny Československa a dokumentaci nezávislých občanských iniciativ.

Více od autora