Erich Fromm
Cesty z nemocné společnosti

2009 | Nakladatelství Earth Save

Odcizení jako únik před svobodou života v moderní demokracii 20. stol. Sociálně psychologická studie navazuje na práci Strach ze svobody.

„Problémem 19. století bylo prohlášení, že Bůh je mrtev, problémem 20. století je prohlášení, že člověk je mrtev,“ tvrdí humanistický filozof německého původu. Člověk si během… staletí vydobyl svobodu na církevních a světských autoritách, začal být odkázaný sám na sebe a jeho jedinými soudci se staly vlastní rozum a svědomí. Jenže dostal strach z nově nabyté svobody a vlastní výkonnost zaměřil nikoliv na hledání Boha a spásy, ale na svůj neustále se zvyšující hmotný blahobyt. Ideálem moderní společnosti má být harmonie individuálních potřeb a potřeb celého lidstva v souladu s přírodou. Dokážeme si zvolit vizi dobrého, zdravého života, jaký chce probudit k vědomí veškeré životní síly těch, kteří mají strach postoupit z fáze konzumu o krok dále? Autor vedle sebe staví systémy stojící v době vzniku textu nesmiřitelně proti sobě: svobodný kapitalismus Spojených států a autoritářský komunismus Sovětského svazu, přičemž obě soustavy odsuzuje: výsledkem obou je pokračování procesu automatizace a odcizení. Z člověka se tak stane robot, který bude ničit svůj svět i sebe samého, protože už nedokáže déle snášet nudu nesmyslného života. Jako jedinou alternativu k hrozící robotizaci vidí Fromm systém humanistického komunitárního socialismu. Odcizení jako únik před svobodou života v moderní demokracii 20. stol. Sociálně psychologická studie navazuje na práci Strach ze svobody.

„Problémem 19. století bylo prohlášení, že Bůh je mrtev…, problémem 20. století je prohlášení, že člověk je mrtev,“ tvrdí humanistický filozof německého původu. Člověk si během staletí vydobyl svobodu na církevních a světských autoritách, začal být odkázaný sám na sebe a jeho jedinými soudci se staly vlastní rozum a svědomí. Jenže dostal strach z nově nabyté svobody a vlastní výkonnost zaměřil nikoliv na hledání Boha a spásy, ale na svůj neustále se zvyšující hmotný blahobyt. Ideálem moderní společnosti má být harmonie individuálních potřeb a potřeb celého lidstva v souladu s přírodou. Dokážeme si zvolit vizi dobrého, zdravého života, jaký chce probudit k vědomí veškeré životní síly těch, kteří mají strach postoupit z fáze konzumu o krok dále? Autor vedle sebe staví systémy stojící v době vzniku textu nesmiřitelně proti sobě: svobodný kapitalismus Spojených států a autoritářský komunismus Sovětského svazu, přičemž obě soustavy odsuzuje: výsledkem obou je pokračování procesu automatizace a odcizení. Z člověka se tak stane robot, který bude ničit svůj svět i sebe samého, protože už nedokáže déle snášet nudu nesmyslného života. Jako jedinou alternativu k hrozící robotizaci vidí Fromm systém humanistického komunitárního socialismu.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná
Počet stran:	342
Jazyk:	česky
ISBN10:	8086916103
ISBN:	9788086916101
Překladatel:	Jindra Hubková
Edice:	Strach ze svobody
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 4. 2025 12:25
Číslo položky:	1206928

O autorovi

Erich Fromm

Erich Pinchas Fromm byl německý a americký psycholog a humanistický filosof a sociolog. Představitel neofreudismu a západního marxismu. Pokoušel se spojit myšlenky těchto dvou směrů do jednoho systému, takže se jeho teorie soustředí především na sociokulturní vlivy působící na člověka. Fromm je také jedním ze zakladatelů neopsychoanalýzy, konkrétně kulturní psychoanalýzy, která psychoanalýzu interpretovala spíše sociálně a kulturně než biologicky. Erich Fromm pocházel z religiózní židovské rodiny a původně se chtěl stát rabínem. Po dvou semestrech práv ve Frankfurtu studoval sociologii v Heidelbergu, kde promoval roku 1922 u Alfreda Webera. Prodělal psychoanalytický výcvik v berlínském psychoanalytickém institutu. Roku 1926 se oženil s psychoanalytičkou Friedou Reichmann a sám se začal Freudově psychoanalýze věnovat; roku 1929 je již v Berlíně známým psychoanalytikem. V té době manželé Frommovi opustili ortodoxní judaismus. V letech 1929–1932 byl spolupracovníkem frankfurtského Ústavu pro sociální bádání a zároveň berlínského Kruhu marxistické psychoanalýzy okolo Freudova žáka Wilhelma Reicha. Roku 1931 se odloučil od své ženy, rozvedli se však teprve 1943. V roce 1933, kdy nacisté začali pronásledovat židy, emigroval do USA a působil na univerzitách v Michiganu a v New Yorku. Zde přerušil spolupráci s exilovou Frankfurtskou školou, přestože je nadále mnohé pohledy spojovaly. Vyučoval v Asociaci pro rozvoj psychoanalýzy Karen Horneyové, ale tu v roce 1943 z osobních i odborných důvodů opustil. O rok později se oženil s imigrantkou Henny Gurlandovou. Roku 1949 přesídlil do Ciudad de México, kde učil na Universidad Nacional Autónoma de México. Roku 1953, rok po nečekané smrti své druhé ženy, se oženil potřetí, s Američankou Annis Freeman. Podporoval americké mírové a studentské hnutí, zastávaje svou vizi humanistického, demokratického socialismu. Roku 1965 byl Fromm emeritován ...

Více od autora