Proč vydáváme z pozůstalosti P. Vojtka toto dílko, vzniklé před dvaceti lety na úzké základné jen nejpodstatnějších spisů Teilharda de Chardin tehdy u nás dostupných a úplně náhodně dostupné literatury sekundární?

Především se ukazuje, že diskuse kolem tohoto výjimečného a výjimečně sporného autora dosud není uzavřena, takže příspěvek neztratil na své aktualitě.

Dále je patrno, že P. Vojtek — snad silou své osobnosti, pro niž filosofie byla víc než zaměstnání — postihl samo jádro problému: „udeřil hřebík na hlavičku". Jde o to, aby teilhardovská vize vesmírného vývoje, podložená přírodovědecky a postihující skutečnost z vnějšku a relativně jako jev, byla integrována filosoficky, tj. aby její možnost či nemožnost byla osvětlena z absolutních principů bytí. Tyto principy nalezl P. Vojtek ve správné pochopené tomistické filosofii.

Konečně má tento spisek své místo a svou funkci i z hlediska adresátů, na něž se především obrací: k lidem křesťansky věřícím, kteří na základě zděděných předsudků mají neodůvodněný sklon odmítat vývojovou teorii. Autor dokládá, že ani biblická zpráva ani křesťanská tradice nejsou uzavřeny vývojové interpretaci stvoření; právě naopak, náznaky vývojového pojetí nalezneme v Bibli i u církevních Otců a scholastiků. Myšlenka vývoje, dovedená až k člověku a kosmickému Kristu, nalézá silnou oporu v pravdě, že „všecko je stvořeno skrze něho a pro něho" [lze překládat i „k němu"] (Kol 1,16).

Tímto cílovým zaměřením, jež je zároveň i vnitřním činitelem vývoje, je ovšem vyloučen čistý evolucionismus, zabsolutnění vývoje, jak je hlásala „mystika vědy" a proti němuž se právem obrací křesťanské vědomí.

Tato velmi střízlivá analýza, ústící v zdrženlivou a podmíněnou apologii, se blahodárně liší od vášnivého vynášení sporů v diskusích mezi nadšeným přijetím teilhardismu na jedné a zaujatým odporem vůči němu na druhé straně. Autor ovšem neodpovídá na všechny námitky. Neřeší všechno, ale řeší to podstatné tím, že vyplňuje mezeru v interpretaci právě na tom místě, které je klenebním svorníkem celé budovy.

P. Karel Říha, SJ