Milan Hübl
Cesty k moci

1990 | Nakladatelství Naše vojsko

Čtivá a s vtipem psaná kniha o systému moci v SSSR a u nás na konci 60. a 80. let. S využitím samizdatových sborníků a dochované pozůstalosti Milana Hübla sestavila Eliška Skřenková, předmluvu napsal Ing. Petr Uhl, doslov doc. PhDr. Miloš Hájek, DrSc. Fotografie pořídili fotoreportéři ČTK. Čtivá a s vtipem psaná kniha o systému moci v SSSR a u nás na konci 60. a 80. let. S využitím samizdatových sborníků a dochované pozůstalosti Milana Hübla sestavila Eliška Skřenková, předmluvu napsal …Ing. Petr Uhl, doslov doc. PhDr. Miloš Hájek, DrSc. Fotografie pořídili fotoreportéři ČTK.

Stav

Dobrý

flíčky na ořízce

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, ořízka s flíčky
Poznámka:	obálka Karel Aubrecht
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	199
Jazyk:	česky
ISBN10:	8020602089
ISBN:	9788020602084
Edice:	Aktuality - dialogy
Vydání:	Vyd. 1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 5. 2022 15:41
Číslo položky:	328614

O autorovi

Milan Hübl

Milan Hübl byl český a československý historik, vysokoškolský učitel, akademik a politik Komunistické strany Československa, představitel reformního proudu v KSČ během pražského jara, poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění a poslanec České národní rady na počátku normalizace. Pak odstaven z veřejných funkcí, v 70. a 80. letech aktivní v opozici, signatář Charty 77. Původním povoláním byl dělník. V letech 1947–1950 vystudoval Vysokou školu sociální v Brně . V letech 1950–1964 působil jako učitel na Vysoké škole politické ústředního výboru Komunistické strany Československa, od roku 1961 jako docent. Pak mezi roky 1964 a 1968 působil jako vědecký pracovník Ústavu dějin evropských socialistických zemí při ČSAV. Specializoval se na dějiny dělnického hnutí a otázky soudobého socialismu. Patřil mezi hlavní představitele reformního myšlenkového proudu v KSČ během 60. let. V roce 1965 se zastal slovenského historika Daniela Rapanta, který byl napaden maďarskou marxistickou historičkou Erzsébet Andicsovou za revizionistické nemarxistické pojetí novodobých slovenských dějin. Spor se vedl o slovenské národní hnutí v době revoluce v letech 1848-1849, kde Andicsová ve shodě s tehdejšími postoji Karla Marxe hodnotila toto hnutí jako konzervativní. Hübl argumentoval tím, že západní polovina habsburské monarchie byla tehdy nadána většími občanskými ale i národními právy, a proto byl příklon Slováků k Vídni logický. Jeho politická kariéra vyvrcholila během pražského jara. V letech 1968–1969 byl rektorem Vysoké školy politické ústředního výboru Komunistické strany Československa. Koncem 60. let se také uvádí jako člen Městského výboru KSČ v Praze, bytem Praha. V českých zemích patřil v roce 1968 mezi hlavní propagátory pochopení pro slovenské národní aspirace. Zapojil se do debat o novém státoprávním uspořádání Československa. Obh...

Více od autora