Václav Rabas
Cestou : stati a zápisky

1958 | Nakladatelství československých výtvarných umělců

Knihu začal připravovat autor, který byl zejména však malířem, grafikem a kreslířem ukazuje kořeny jeho života a tvorby. Kniha je na jedné straně vzpomínková a na druhé straně je plná autorových myšlenek a názorů či vyznání. + 14 vyobrazení v textu a 37 vyobrazení na přílohách. Knihu začal připravovat autor, který byl zejména však malířem, grafikem a kreslířem ukazuje kořeny jeho života a tvorby. Kniha je na jedné straně vzpomínková a na druhé straně je plná autorových myšle…nek a názorů či vyznání. + 14 vyobrazení v textu a 37 vyobrazení na přílohách.

Stav

Dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	173 s., 32 s. obr
Jazyk:	česky
Editor:	Jiří Kotalík
Edice:	1. svazek ed. 1. svazek ed. Vzpomínky a úvahy
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	8. 7. 2025 12:20
Číslo položky:	1295150

O autorovi

Václav Rabas

Václav Rabas byl český malíř, který mezi prvními získal titul národního umělce. Byl členem Umělecké besedy, Spolku Mánes, spoluzakladatelem Sdružení českých umělců a grafiků Hollar a patřil mezi tzv. pátečníky. Rabas se narodil v Krušovicích jako syn podruhé oženěného mlynáře. Jeho otec ovšem zemřel, když bylo Václavovi pouhých sedm let. Díky houževnaté matce Františce se mu přesto dostalo dostatek prostoru ke vzdělání. Maturoval na nejstarší reálce v Čechách v Rakovníku v roce 1904. Po vojenské službě byl o dva roky později přijat na Akademii výtvarných umění v Praze. Absolvoval sice všeobecnou část, ale ve speciální příliš dlouho nevydržel a studium přerušil. V roce 1909 vstoupil do Umělecké besedy, kde se pod vlivem ostatních členů zdokonaloval a zároveň hledal nový obsah tvorby. Svá studia dokončil u Maxe Švabinského, pod jehož vedením pracoval od roku 1911. Vyjel do severní Itálie a do Paříže, ovšem domek si postavil v rodných Krušovicích, v nichž se též oženil. Mezi prvními byl povolán na frontu do první světové války, kde byl již v září 1914 na východní frontě zraněn tak, že se přes lazarety vrátil domů a na bojišti se už neobjevil. Po válce se v nově vzniklém Československu střídavě podílel redakčně na tvorbě sborníku a časopisu Život a satirického časopisu Nebojsa. Zdokumentoval také stopy války na Slovensku. Dva roky byl v té době členem Spolku Mánes. Patřil též mezi pátečníky, čili se velmi blízce poznal s Karlem Čapkem i jeho bratrem a svým kolegou Josefem a dále např. s budoucím prezidentem Benešem. Znovu se vydal do Itálie a po návratu si zařídil obytný ateliér v Praze. Od roku 1923 byl předsedou Výtvarného odboru Umělecké besedy. Posléze se stal dokonce starostou Umělecké besedy. Jeho obrazy v té době úspěšně reprezentovaly české malířství v zahraničí , Rabas však projížděl především svůj rodný kraj. V něm také přečkal druhou světovou ...

Více od autora