Knihy
Jazyk a lingvistika
Čeština
Jiří Hronek
Čeština bez příkras

Jiří Hronek, Petr Sgall
Čeština bez příkras

1992 | Nakladatelství H & H

Přístupným způsobem se zde popisuje obecná čeština, tj. vlastní mateřština skoro každého Čecha z Čech, užívaná v běžném hovoru od Chodska až po Náchodsko. Jde o češtinu s tvary jako dobrej, dobrýho, vokno, bysme. Jsou probírány i otázky vzniku obecné češtiny a častého střídání jejích tvarů s tvary spisovnými; upozorňuj…e se na důležitost probíhajícího postupného přechodu od zákazu a nařízení k informování mluvčích o skutečném stavu v běžném hovoru i o rozdílu mezi hovorem v Čechách a na Moravě, o proběhlých změnách v kodifikaci spisovného tvarosloví a perspektivách dalšího vývoje. K textu jsou připojeny také poznámky o českém pravopisu a o uplatnění obecné češtiny v krásné literatuře i náčrt jejího slovníku. Přístupným způsobem se zde popisuje obecná čeština, tj. vlastní mateřština skoro každého Čecha z Čech, užívaná v běžném hovoru od Chodska až po Náchodsko. Jde o češtinu s tvary jako dobrej, dobrýho, v…okno, bysme. Jsou probírány i otázky vzniku obecné češtiny a častého střídání jejích tvarů s tvary spisovnými; upozorňuje se na důležitost probíhajícího postupného přechodu od zákazu a nařízení k informování mluvčích o skutečném stavu v běžném hovoru i o rozdílu mezi hovorem v Čechách a na Moravě, o proběhlých změnách v kodifikaci spisovného tvarosloví a perspektivách dalšího vývoje. K textu jsou připojeny také poznámky o českém pravopisu a o uplatnění obecné češtiny v krásné literatuře i náčrt jejího slovníku.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	181
Jazyk:	česky
ISBN10:	8085467291
ISBN:	9788085467291
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	11. 3. 2024 18:21
Číslo položky:	785638

O autorech

Jiří Hronek

Jiří Hronek, vlastním jménem Jiří Langstein byl český novinář, publicista, dramatik a prozaik. Pocházel z novinářské rodiny redaktora Isidora Langsteina a matky Růženy, rozené Pickové . Měl mladší sestru Růženu ; rodina žila na Žižkově, od roku 1907 na Královských Vinohradech. Rodiče i sestra se v roce 1942 stali oběťmi holocaustu. Po nedokončených studiích na gymnáziu se věnoval žurnalistice, V letech 1925–1936 byl redaktorem Central European Radio, od roku 1936 vídeňským a po připojení Rakouska k nacistickému Německu pařížským dopisovatelem listů nakladatelství Melantrich. Po okupaci Francie uprchl do Londýna, kde v letech 1940–1945 pracoval na československém ministerstvu zahraničí. Od roku 1945 pracoval v různých funkcích. Působil na ministerstvu informací, byl šéfredaktorem Československého rozhlasu a šéfredaktorem ČTK pověřeným vedením agentury Pragopress. V letech 1946–1951 byl generálním sekretářem Mezinárodní asociace novinářů. Také hodně cestoval. Roku 1970 odešel do důchodu. Publicistické dílo Jiřího Hronka bylo zaměřené na světové politické dění a bylo dosti poplatné soudobé komunistické propagandě. Z beletrie psal především historické romány a knihy pro mládež.

Více od autora

Petr Sgall

Petr Sgall byl český jazykovědec, bohemista, odborník na obecnou lingvistiku a také profesor Ústavu formální a aplikované lingvistiky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Byl členem Pražského lingvistického kroužku. Během celé své vědecké kariéry se zabýval také obecnou češtinou. V 60. letech 20. století společně s Pavlem Novákem navrhoval natolik rozsáhlou reformu českého pravopisu, že by byla větší než Hankova analogická oprava z poloviny 19. století: návrh zvažoval zjednodušení v oblasti grafických ekvivalentů i, ú, úpravu skupiny ně po m, je a ostatních retnicích, zjednodušení označení znělosti souhlásek a psaní souhláskových skupin, psaní velkých písmen a psaní přejatých slov. Tehdejší jazykovědné kolegium ČSAV se Sgallovým návrhem reformy souhlasilo i přesto, že navrhovaná reforma byla příliš obsáhlá, což odporuje jazykovědnému povědomí o tom, že pravopisné změny v kodifikacích by měly být pozvolné a měly by odrážet živoucí pravopisnou praxi, avšak nakonec reformu zamítlo prezidium Akademie věd. Sgall se však otázkám pravopisné soustavy věnoval i nadále. Petr Sgall se narodil 27. května 1926 v rodině litomyšlského advokáta židovského původu, jenž rovněž působil jako překladatel. Většina Sgallových nejbližších příbuzných přišla o život v koncentračním táboře v Osvětimi. Navštěvoval gymnázium v České Třebové, z něhož pak ve školním roce 1942/1943 byl coby míšenec prvního stupně vyloučen, v letech 1944 až 1945 byl vězněn v Postoloprtech. Vystudoval indoevropeistiku, srovnávací a obecnou lingvistiku a češtinu na Univerzitě Karlově v Praze.

Více od autora