Ivan Olbracht
Cesta za poznáním : země Sovětů roku dvacátého

1952 | Nakladatelství Svoboda

Souhrn reportáží z ilegální cesty do SSSR r. 1920, kde autor prožil od března do srpna závěrečnou fázi intervence a počátky NEPu. Jsou to rozšířené a stylisticky upravené tři brožurky "Obrazy ze soudobého Ruska" , které vnášely světlo pravdy u nás do záplavy lží a hrůzostrašných pomluv, šířených tehdy v ČSR o SSSR měšť…áckými novinami i pravicově social. politiky. O. nezastírá obtíže, s nimiž se tehdy v Rusku setkal, správně však ukazuje, jak je dovedou sovětští lidé překonávat. Pro nás je dnes poučné nejen řešení majetkových, výrobních a organisačních problémů, ale především shrnutí poznatků z kulturních oborů v SSSR, ať šlo o péči o výtvarné památky, o agitaci uměním, o poslání filmu v sovětech, o lidové osvětě a divadelnictví, o organisaci knižního trhu a hladu po knize aj. S břitkou satirou porovnává O. s tím poměry v našem tehdejším státě a nenechává na pochybách ani čtenáře, ani "významného činitele" Jar. Kvapila, že by mu takovou organisaci kultury v ČSR jeho kapitalističtí chlebodárci vůbec nepovolili. Oproti 1. vydání připojeny další dvě vzpomínky na Lenina a dojmy z cesty tam a zpět. Souhrn reportáží z ilegální cesty do SSSR r. 1920, kde autor prožil od března do srpna závěrečnou fázi intervence a počátky NEPu. Jsou to rozšířené a stylisticky upravené tři brožurky "Obrazy ze soudo…bého Ruska" , které vnášely světlo pravdy u nás do záplavy lží a hrůzostrašných pomluv, šířených tehdy v ČSR o SSSR měšťáckými novinami i pravicově social. politiky. O. nezastírá obtíže, s nimiž se tehdy v Rusku setkal, správně však ukazuje, jak je dovedou sovětští lidé překonávat. Pro nás je dnes poučné nejen řešení majetkových, výrobních a organisačních problémů, ale především shrnutí poznatků z kulturních oborů v SSSR, ať šlo o péči o výtvarné památky, o agitaci uměním, o poslání filmu v sovětech, o lidové osvětě a divadelnictví, o organisaci knižního trhu a hladu po knize aj. S břitkou satirou porovnává O. s tím poměry v našem tehdejším státě a nenechává na pochybách ani čtenáře, ani "významného činitele" Jar. Kvapila, že by mu takovou organisaci kultury v ČSR jeho kapitalističtí chlebodárci vůbec nepovolili. Oproti 1. vydání připojeny další dvě vzpomínky na Lenina a dojmy z cesty tam a zpět.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	197
Jazyk:	česky
Edice:	6. svazek ed. 6. svazek ed. Spisy Ivana Olbrachta
Vydání:	1. aut. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	16. 6. 2023 10:8
Číslo položky:	573670

O autorovi

Ivan Olbracht

Ivan Olbracht, vlastním jménem Kamil Albrecht Zeman , byl český spisovatel-prozaik, publicista, novinář a překladatel německé prózy, národní umělec . Jeho otcem byl advokát a spisovatel Antal Stašek , jenž se vyznačoval velkým sociálním cítěním, které přenášel i do svých knih. Matka pocházela z bohaté židovské rodiny , ale krátce před svatbou se zřekla židovského náboženství a přestoupila ke katolické víře. Mladý Kamil Zeman navštěvoval obecní školu v Semilech, pak studoval na gymnáziu ve Dvoře Králové, maturoval v r. 1900. Již jako gymnazista podepisoval své drobné literární pokusy pseudonymem Ivan Olbracht. Dle jeho vlastního svědectví vznikl tento pseudonym spojením Kamilova biřmovacího jména „Ivan" s jeho druhým křestním jménem „Albrecht", které obměnil na „Olbracht". Po roce 1945 se tento pseudonym stal jeho jménem občanským. Po maturitě studoval v Berlíně a v Praze nejprve práva, ve třetím ročníku přestoupil na filozofickou fakultu pražské univerzity, kde si zvolil obor historie a zeměpis. V roce 1903 byl povolán k jednoroční vojenské službě, kterou vykonával u 94. pěšího pluku v Liberci a v Terezíně. Dosáhl hodnosti kadeta-aspiranta, ale již v r. 1906 byl degradován na vojína kvůli aktivní účasti na sociálnědemokratických politických akcích. I když po skončení vojenské služby opět pokračoval ve studiu, státní zkoušky v úplnosti neabsolvoval a v roce 1909 univerzitních studií zanechal. Věnoval se pak novinářskému povolání, které ho lákalo již od středoškolských dob. Zprvu působil ve Vídni jako redaktor sociálně demokratických Dělnických listů. Zde se seznámil s novinářkou a spisovatelkou Helenou Malířovou, která se později stala jeho dlouholetou družkou. Stal se členem sociálně demokratické strany a od roku 1916 pracoval v redakc...

Více od autora