Ilona Borská
Cesta pro Hanku

1993 | Nakladatelství Olympia

Hanka se po maturitě ubytuje u pražské tety, učí se jazyky a občas přispívá do obrázkového týdeníku. Má také své milostné problémy. O prázdninách se vydá do bývalého NDR spolu s kamarádkou. Tam obě pracují jako číšnice. Hanka se dostává do nebezpečné a komplikované situace, z které ji pomůže redakční fotograf. Kniha je… 1. svazkem nové edice dívčích románů z pera českých spisovatelek. Hanka se po maturitě ubytuje u pražské tety, učí se jazyky a občas přispívá do obrázkového týdeníku. Má také své milostné problémy. O prázdninách se vydá do bývalého NDR spolu s kamarádkou. Tam obě pr…acují jako číšnice. Hanka se dostává do nebezpečné a komplikované situace, z které ji pomůže redakční fotograf. Kniha je 1. svazkem nové edice dívčích románů z pera českých spisovatelek.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	164
Jazyk:	česky
ISBN10:	8070332816
ISBN:	9788070332818
Ilustrátor:	Jana Schneiderová
Edice:	Dívčí romány
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	14. 4. 2025 10:44
Číslo položky:	1208682

O autorovi

Ilona Borská

Ilona Borská, roz. Bondyová, prov. Štuková byla česká spisovatelka a novinářka. Narodila se 9. listopadu 1928 v Praze, v rodině obchodního příručího Karla Bondyho . Její matka – Milada Borská vyrostla v komplikovaných rodinných podmínkách v krajně sebestřednou osobnost. Dětství a mládí Ilony Borské tak do značné míry předurčoval věčný konflikt mezi potřebou lásky k matce a nemožností ji realizovat. Svá studia na dívčím gymnáziu ve Slezské ulici musela za protektorátu jako dítě ze smíšeného manželství ve čtrnácti letech přerušit. Ještě rok se jí dařilo pokračovat na soukromé Hlaváčově obchodní škole, ale tím byly možnosti vyčerpány a školu mohla dokončit až po válce. Maturovala v roce 1947. Vzápětí nastoupila jako písařka v tiskárně Svoboda a na vysokou školu. Uveřejňovala první verše a po pár letech byla přizvána k externí spolupráci s Československým rozhlasem. Zde roku 1951 získala stálé místo v literární redakci. Ještě téhož roku jela na setkání mladých autorů na zámek Dobříš, kde se seznámila s básníkem Ivem Štukou. Vzali se v říjnu 1952 a měli spolu celkem tři děti. V rozhlase pracovala jako redaktorka deset let, až do roku 1961. Odtud odešla, v atmosféře uvolňujících se poměrů ve společnosti, učit sociologii na Stavební fakultě ČVUT. Vydala své první knížky, dvě sbírky veršů a spolu s Ivem Štukou knížky pro děti. Sbírala materiály pro životopisnou knihu o Vlastě Kálalové. Po roce 1969 se poměry přitvrdily a ona z fakulty odešla. Její manžel Ivo Štuka byl v době normalizace vyhozen z místa redaktora a tak starost o zabezpečení rodiny přešla z větší části na ni. V dalších letech pak pracovala v nakladatelství Albatros, v časopise Svět Práce, a stále víc se věnovala samostatné spisovatelské a novinářské práci. Proslavily ji především knihy pro mládež a životopis...

Více od autora