Karel Čapek, Olga Scheinpflugová
Cesta na sever

1940 | Nakladatelství František Borový

Když r. 1936 odjížděl Karel Čapek do Skandinávie za poznáním života severských národů, snášel se již nad střední Evropou soumrak nacismu. Čapek putoval na sever, aby se "podíval na ty šťastnější a duševně vyspělé", aby si ověřil lidskou důstojnost, prohloubil důvěru v člověka a přinesl si domů svěží dojmy. V cesto pise…, který vytěžil z cesty, věrně a poutavě vylíčil severskou přírodu i život severských lidí. Jako vzácný pozorovatel dovedl spojit své kulturní vědomosti s obrazy tundry a fjordů, ledovců a jezer, selských usedlostí, stromů a květin, pralesa a zámků, dovedl uhádnout všechny podmínky života lidí ve skandinávských zemích, tak odchylné od našich, i přesně vykreslit povahové rysy seveřanů. Když r. 1936 odjížděl Karel Čapek do Skandinávie za poznáním života severských národů, snášel se již nad střední Evropou soumrak nacismu. Čapek putoval na sever, aby se "podíval na ty šťastnější a duš…evně vyspělé", aby si ověřil lidskou důstojnost, prohloubil důvěru v člověka a přinesl si domů svěží dojmy. V cesto pise, který vytěžil z cesty, věrně a poutavě vylíčil severskou přírodu i život severských lidí. Jako vzácný pozorovatel dovedl spojit své kulturní vědomosti s obrazy tundry a fjordů, ledovců a jezer, selských usedlostí, stromů a květin, pralesa a zámků, dovedl uhádnout všechny podmínky života lidí ve skandinávských zemích, tak odchylné od našich, i přesně vykreslit povahové rysy seveřanů.

Stav

Dobrý

zvlněné listy

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý
Vazba:	volná brož
Počet stran:	285
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Karel Čapek
Edice:	Spisy bratří Čapků
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	10. 6. 2024 9:18
Číslo položky:	868486

O autorech

Karel Čapek

Karel Čapek byl český spisovatel, intelektuál, novinář, dramatik, překladatel a amatérský fotograf. Byl mladší bratr malíře a spisovatele Josefa Čapka . Narodil se v Malých Svatoňovicích v rodině venkovského lékaře MUDr. Antonína Čapka. Matka sbírala slovesný folklor. S rodiči se brzy přestěhoval do Úpice, kde byl v místním kostele 13. ledna 1890 pokřtěn. V Úpici také absolvoval základní školu Na Blahovce, která byla později, po Karlově smrti, přejmenována na Základní školu bratří Čapků. Poté studoval na gymnáziu v Hradci Králové, odkud musel po odhalení jím organizovaného protirakouského spolku přestoupit na gymnázium v Brně. Roku 1915 ukončil studium na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a získal doktorát. V letech 1910–1911 byl Karel Čapek na studijním pobytu v Paříži a v Berlíně. Karel Čapek trpěl od svých 21 let Bechtěrevovou nemocí, což je chronické zánětlivé onemocnění především páteřních obratlů. Pro svou nemoc nebyl odveden do rakouské armády a nemusel proto bojovat v první světové válce, přesto byl touto válkou a jejími následky velmi ovlivněn. Po ukončení studia krátce působil jako vychovatel v šlechtické rodině; v roce 1917 byl domácím učitelem Prokopa Lažanského na zámku Chyše. Jako vychovatel však údajně působil pouze tři měsíce, a brzy přešel k novinařině. Stal se redaktorem v několika denících a časopisech: v Národních listech , v týdeníku Nebojsa a v Lidových novinách . Z Národních listů odešel v roce 1921 na protest proti vyloučení svého bratra z redakce a proti politickému směřování listu, které vnímal jako zaměřené proti prvnímu československému prezidentovi Tomáši Garrigue Masarykovi. V letech 1921–1923 byl dramaturgem i režisérem Vinohradského divadla. V letech 1925–1933 byl prvním předsedou československého odboru PEN klubu. Karel Čapek a jeho bratr Josef byli zhruba od roku 1925 aktéry pravidelného pátečního...

Více od autora

Olga Scheinpflugová

Olga Scheinpflugová byla česká herečka, spisovatelka, básnířka a dramatička, manželka Karla Čapka. Narodila se v rodině spisovatele Karla Scheinpfluga a matky Boženy, rozené Fričové . Jejími sourozenci byli Karel Scheinpflug a Božena Scheinpflugová . Po více než roce vdovství se otec oženil s Miladou Krinerovou . Od roku 1918 studovala herectví u Marie Hübnerové, členky činohry Národního divadla. V roce 1920 byla angažována do Švandova divadla. V letech 1922–1928 byla členkou Městského divadla na Král. Vinohradech. Ve filmu se poprvé objevila v roce 1922, v němém filmu Zlatý klíček podle scénáře Karla Čapka. Od ledna 1929 přešla z Divadla na Vinohradech do Národního divadla. S Karlem Čapkem se Olga Scheinpflugová osobně seznámila v roce 1920, kdy podle jejího vyprávění na ni počkal před Švandovým divadlem, ve kterém hrála. Obě rodiny zpočátku vztahu nepřály. Dne 26. srpna 1935 se na vinohradské radnici za Karla Čapka provdala, své umělecké příjmení Scheinpflugová si však ponechala. Se svým manželem žila v jeho polovině dvojdomu bratří Čapků, který si Josef a Karel Čapkovi postavili v dnešní Praze 10 a ve vile na Strži u Dobříše. Během společného života procestovali řadu evropských zemí a žila s ním až do jeho smrti v prosinci 1938. V období Protektorátu Čechy a Morava sice pracovala dále jako herečka, byla však opakovaně vyslýchána gestapem a ve svém domě musela strpět prohlídky. Ve svých vzpomínkách zejména uvádí, že byla podezřelá z uchovávání dopisu Edvarda Beneše z exilu Karlu Čapkovi. V listopadu 1940 odešla na nátlak ze souboru Národního divadla, v její roli ji nahradila Lída Baarová. Protižidovský a pronacistický Arijský boj ji v roce 1941 napadl i pro její pohostinská vystoupení se slovy „...Nechtěla byste toho je...

Více od autora