Knihy
Historie
Evropská historie
Vladimír Škutina
Český šlechtic František Schwarzenberg

Vladimír Škutina
Český šlechtic František Schwarzenberg

2011 | Nakladatelství Garamond

Po několik let vznikající rozhovor Vladimíra Škutiny představuje Františka Schwarzenberga a jeho 20. století z pohledu člena významného šlechtického rodu. Zajímavé jsou nejen Schwarzenbergovy názory na vznik československého státu v roce 1918 a vzpomínky na prvorepublikové politiky TGM, Jana Masaryka, Edvarda Beneše, a…le i jeho vlastní politické aktivity, do nichž byl zapojen, jako bylo například Prohlášení české šlechty. Kniha je rovněž plná Schwarzenbergrových postřehů a příběhů ze života ostatních příslušníků šlechtických rodů a rodinných historek, jako je tato z kapitoly Roztržitý pradědeček: „František Schwarzenberg rád vzpomíná na svého pradědečka, generála Eduarda Clam-Gallase. To byl ten generál, jak sám říká, co byl vždycky bit. Byl roztržitý. Jednou před bitvou u Jičína za války prusko-rakouské v roce 1866, ještě než šli k Hradci, to vypadalo špatně a generál Clam-Gallas uvažoval, že by bylo nejlepší ustoupit. Jeho pobočník namítal, že by snad bylo dobré povolat rezervy. Pradědeček Clam-Gallas se podivil, že mají nějaké rezervy. Pobočník jej ujistil, že mají. „A kde je máme?“, ptal se roztržitý pradědeček. Pobočník mu sdělil, že když o tom excelence ráčila rozhodovat, tak to bylo tak tajné, že ani on u toho nebyl. Proto tedy neví, kde zálohy jsou rozmístěny. „Já už taky ne,“ pravil rezignovaně roztržitý pradědeček a zavelel k ústupu.“ Po několik let vznikající rozhovor Vladimíra Škutiny představuje Františka Schwarzenberga a jeho 20. století z pohledu člena významného šlechtického rodu. Zajímavé jsou nejen Schwarzenbergovy názory n…a vznik československého státu v roce 1918 a vzpomínky na prvorepublikové politiky TGM, Jana Masaryka, Edvarda Beneše, ale i jeho vlastní politické aktivity, do nichž byl zapojen, jako bylo například Prohlášení české šlechty. Kniha je rovněž plná Schwarzenbergrových postřehů a příběhů ze života ostatních příslušníků šlechtických rodů a rodinných historek, jako je tato z kapitoly Roztržitý pradědeček: „František Schwarzenberg rád vzpomíná na svého pradědečka, generála Eduarda Clam-Gallase. To byl ten generál, jak sám říká, co byl vždycky bit. Byl roztržitý. Jednou před bitvou u Jičína za války prusko-rakouské v roce 1866, ještě než šli k Hradci, to vypadalo špatně a generál Clam-Gallas uvažoval, že by bylo nejlepší ustoupit. Jeho pobočník namítal, že by snad bylo dobré povolat rezervy. Pradědeček Clam-Gallas se podivil, že mají nějaké rezervy. Pobočník jej ujistil, že mají. „A kde je máme?“, ptal se roztržitý pradědeček. Pobočník mu sdělil, že když o tom excelence ráčila rozhodovat, tak to bylo tak tajné, že ani on u toho nebyl. Proto tedy neví, kde zálohy jsou rozmístěny. „Já už taky ne,“ pravil rezignovaně roztržitý pradědeček a zavelel k ústupu.“

Stav

Velmi dobrý

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	282
Jazyk:	česky
ISBN10:	807407093X
ISBN:	9788074070938
Vydání:	Vyd. 2.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 2. 2026 12:31
Číslo položky:	1635315

O autorovi

Vladimír Škutina

Vladimír Škutina byl český humorista, publicista, spisovatel a scenárista. Otec Jaroslav byl ředitelem Pohřebního ústavu hl. m. Prahy. Vladimír Škutina byl po válce členem organizace Junáka – 22. střediska „Šipka“. Studoval gymnázium v Křemencově ulici, odkud byl roku 1948 vyloučen. Ve studiu pokračoval na Vančurově gymnáziu na Smíchově , kde v roce 1950 maturoval. Již za studií začal přispívat do novin. Po maturitě byl krátce redaktorem novin Práce a agentury ČTK, pak dělníkem v Tatře Smíchov a v Armabetonu. V roce 1952 začal studovat na FAMU, po dvou semestrech školu opustil a zvolil si svobodné povolání. Připravoval revuální pořady a kabarety pro Park kultury a oddechu Julia Fučíka , pro tehdejší Divadlo hudby a další pražské scény a pro zájezdová vystoupení. Snažil se uplatnit ve filmu . V roce 1953 vydal první knihu Bez vavřínů a stal se externím scenáristou zábavních pořadů Československé televize. Podílel se např. na prvním „televizním silvestru“ . Podílel se také na scénáři hudebního filmu Hvězda jede na jih , který však na příkaz tehdejšího prezidenta Antonína Novotného bylo zakázáno promítat . Po dobu základní vojenské služby byl přidělen k Ústřednímu domu armády jako redaktor časopisu Pěst. V letech 1967 až 1969 působil jako redaktor Československé televize a byl spoluautorem revue a seriálů Ztracená revue , Půjčovna talentů , které byly oceněny Zlatou růží na Mezinárodním televizním festivalu v Montreux, detektivních cyklů Kriminalistická laboratoř a Kriminalistický archiv . V roce 1955 se oženil s Evou Dobiášovou, slavnou basketbalistkou a sportovní novinářkou. Měli spolu dceru Lucii, provdanou Granátovou. V roce 1960 absolvoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy...

Více od autora