Knihy
Literatura faktu
Karel Pacner
Českoslovenští vyzvědači

Karel Pacner
Českoslovenští vyzvědači : Díl 1-3

2020 | Nakladatelství Kniha Zlín

Obsáhlý třídílný svazek utajených příběhů československých špionů.
Skutečné příběhy tajných agentů bývají často napínavější než ty nejslavnější špionážní romány. Proslulý publicista Karel Pacner v obsáhlé publikaci mapuje zákulisí tajných služeb v Československu během let 1918–1989. Jak fungovala spletitá síť vyzvěd…ačů a co se odehrálo jinak, než jsme si dosud mysleli? Příběhy československých agentů se fascinujícím způsobem prolínají s historií státu a jejich důsledky mnohdy sahají až do současnosti. Obsáhlý třídílný svazek utajených příběhů československých špionů.
Skutečné příběhy tajných agentů bývají často napínavější než ty nejslavnější špionážní romány. Proslulý publicista Karel Pacner v …obsáhlé publikaci mapuje zákulisí tajných služeb v Československu během let 1918–1989. Jak fungovala spletitá síť vyzvědačů a co se odehrálo jinak, než jsme si dosud mysleli? Příběhy československých agentů se fascinujícím způsobem prolínají s historií státu a jejich důsledky mnohdy sahají až do současnosti.

Obsažené svazky:

Českoslovenští vyzvědači, 1914-1945 2020 (476 s.)
Českoslovenští vyzvědači, 1945-1968 2020 (612 s.)
Českoslovenští vyzvědači, 1968-1989 2020 (366 s.)

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Počet stran:	476 + 612 + 366
Jazyk:	česky
ISBN10:	8076620554
ISBN:	9788076620551
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	20. 12. 2023 16:40
Číslo položky:	717644

O autorovi

Karel Pacner

Karel Pacner byl český publicista, žurnalista a spisovatel. Hned po absolvování Vysoké školy ekonomické v Praze nastoupil v létě 1959 do redakce deníku Mladá fronta jako redaktor pro popularizaci vědy. Po čase zde vedl sobotní přílohu. V roce 1969 byl jako novinář v USA na startu mise Apolla 11. Později začal psát knihy o kosmonautice a vesmíru, po roce 1989 i o nejnovějších dějinách a špionáži. Jen dvě z jeho knih patří do žánru sci-fi. V listopadu 1989 byl jedním ze tří zástupců šéfredaktora Mladé fronty, kteří řídili chod redakce, než byl zvolen nový šéfredaktor. Pracoval i v MF DNES, na kterou se na podzim 1990 přetransformovala Mladá fronta. Na jaře 2001 odešel do penze. I nadále spolupracoval s MF DNES a s některými dalšími časopisy, rozhlasem a televizí. Byl členem Klubu autorů literatury faktu a Obce spisovatelů. V roce 2008 se podílel na kritice financování občanské iniciativy Ne základnám. Obdržel ceny za popularizaci Akademie věd ČR a Rady vlády pro vědecký a technologický rozvoj ČR. V dubnu 2021 se objevil návrh udělit mu i státní vyznamenání.

Více od autora