Knihy
Dobrodružné
Skaut a Junák
Velen Fanderlík
Československo na Jamboree míru

Velen Fanderlík: Československo na Jamboree míru

Velen Fanderlík, Rudolf Plajner, Ivan O Mikšovič, Karel Průcha, K Grimm
Československo na Jamboree míru : Francie 1947

1947 | Nakladatelství Junácká edice

Garantujeme doručení do Vánoc při objednání do 18. 12. 2025.

Stav

Dobrý

až velmi dobrý, Pěkný stav

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, až velmi dobrý, Pěkný stav
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	58 s., [68] s. obr. příl
Jazyk:	česky
Vydání:	Vyd. 1.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	6. 12. 2023 16:58
Číslo položky:	707716

O autorech

Velen Fanderlík

Velen Fanderlik byl český skaut z Brna, významný vzdělavatel a metodik, poválečný starosta Junáka, který později sehrál klíčovou roli v organizaci českého exilového skautingu. V civilním životě byl advokátem, zastupoval Československo v mezinárodní komisi pro potrestání válečných zločinců v Norimberku. Vyrůstal v Brně. Jeho otec Vladimír byl v blízkém styku se zakladatelem českého skautingu, A. B. Svojsíkem, např. zajišťoval jeho brněnské přednášky, a v letech 1924–1935 vykonával funkci zpravodaje brněnské župy Svazu. Příjmení Fanderlik pochází pravděpodobně z nizozemského Van der Lijk. Do 2. brněnského skautského oddílu Velen vstoupil ve dvanácti letech společně se svým bratrem Milotou. Skautský slib složili oba na táboře v létě 1920 u potoka Rakovec u Račic. Po absolvování Právnické fakulty Masarykovy univerzity byl v roce 1929 promován na doktora práv. Krátce pracoval jako koncipient, poté si otevřel vlastní advokátní kancelář, většinu volného času nadále věnoval skautingu. Od roku 1926 vedl v Brně skautský oddíl. V červenci 1925 se s bratrem účastnil Ústřední lesní školy. Skautskému vzdělávání se pak ve skautingu věnoval především a zásadně jej ovlivnil. Zaváděl metodiku práce ve družinách a systém stálých instruktorů lesních škol. Kladl důraz na týmovou spolupráci instruktorů a důkladnou přípravu programu. V roce 1926 vytvořil s dalšími skauty v Brně družinu Mawadani, zaměřenou na skautskou výchovu vedoucích oddílů v lesních školách. Již v roce 1928 vedl Ústřední lesní školu Svazu skautů, byl dlouholetým vůdcem Moravské lesní školy. Od roku 1933 byl zpravodajem Svazu pro lesní školy. V roce 1936 se stal jedním z prvních činovníků Junáka, který v Gilwell Parku u Londýna dokončil kurz Wood Badge . Tvrdil přitom, že československé skautské vzdělávání má...

Více od autora

Rudolf Plajner

Rudolf Plajner , skautskou přezdívkou Táta, byl český pedagog a skaut. Byl opakovaně zvolen náčelníkem československého Junáka. Vedle dlouhodobého a jednoznačného přínosu pro český skauting, díky němuž dodnes požívá mezi skauty vysoké úcty, je osoba Rudolfa Plajnera zároveň spojena i s jeho opakovanými ústupky politické moci , jimiž se snažil neúspěšně odvrátit zákaz Junáka. Narodil se v rodině prostějovského krejčího Františka Plajnera a jeho manželky Jenovéfy, rozené Peštové . Vyrůstal v početné rodině se 6 sourozenci. Jeho matka zemřela v roce 1905, tedy když mu byly pouhé 4 roky. Studoval v obecné a později zemské vyšší reálce v Prostějově do roku 1919. Pak nastoupil na brněnskou techniku na elektroinženýrství. V souvislosti se záchranou tonoucích dětí dostal stipendium a to mu umožnilo se více zaměřit na studium. Brněnská škola mu však nevyhovovala a proto v roce 1920 přešel na nově otevřenou přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy, kde studoval matematiku a fyziku. Během studií se stal členem sociálnědemokratické strany, v níž zůstal až do jejího sloučení s KSČ v roce 1948. Po ukončení studií 1924 nastoupil jako středoškolský učitel v Prostějově; pedagogem pak zůstal s několika přerušeními skautskou činností až do důchodu. V roce 1926 získal doktorát z přírodních věd na Ústavu experimentální fyziky v Praze. V roce 1929 se přestěhoval do Holešova, kde učil na gymnáziu. Dne 6. července 1926 se v Senici oženil s Vlastou Sokolovou, s níž měl dva syny. Na počátku 2. světové války spolupůsobil na založení organizací Politické ústředí , Petiční výbor Věrni zůstaneme a Obrana národa . Dále budoval spolu s dalšími skautskými pracovníky bezpečnou cestu pro přechod vojáků, politiků a členů vlády do zahraničí. Od ledna do března 1943 byl pro podezření z odbojové činnosti zatčen a vězněn gestapem. I po svém propuštění plnil odbojové úkol...

Více od autora