Josef Janáček, Jiří Louda
České erby

1974 | Nakladatelství Albatros

Z velkého množství šlechtických rodů, které žily na českém území, vybrali autoři stovku erbů těch rodů, které se buď výrazně zapsaly do našich dějin, nebo ta erbovní znamení, která jsou heraldicky nejzajímavější. Každý barevný erb je provázen vysvětlujícím textem a stručnými informacemi o rodu, jemuž patří. V úvodních …kapitolách vysvětlují autoři vznik a vývoj šlechty a objasňují, co je to heraldika. Z velkého množství šlechtických rodů, které žily na českém území, vybrali autoři stovku erbů těch rodů, které se buď výrazně zapsaly do našich dějin, nebo ta erbovní znamení, která jsou heraldicky nej…zajímavější. Každý barevný erb je provázen vysvětlujícím textem a stručnými informacemi o rodu, jemuž patří. V úvodních kapitolách vysvětlují autoři vznik a vývoj šlechty a objasňují, co je to heraldika.

Stav

Dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Dobrý
Poznámka:	obálka Jiří Louda
Vazba:	pevná
Počet stran:	221
Jazyk:	česky
Edice:	34. svazek ed. 34. svazek ed. Oko
Vydání:	1
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	1. 11. 2018 21:26
Číslo položky:	43640

O autorech

Josef Janáček

Josef Janáček byl český historik a pedagog, který se specializoval především na novověké dějiny Českých zemí. V letech 1945–1949 absolvoval Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy. Souběžně studoval i Státní archivní školu v Praze, kterou dokončil v roce 1948. Po studiích pracoval jako archivář v Archivu hl. města Prahy a od roku 1956 jako vědecký pracovník v Historickém ústavu ČSAV. K jeho nejvýznamnějším pracím patří monografie věnované Rudolfu II. , Albrechtu z Valdštejna a českým dějinám 1. poloviny 16. století .

Více od autora

Jiří Louda

Jiří Louda byl významný český heraldik, knihovník a penzionovaný voják. K jeho nejvýznamnějším heraldickým počinům patří návrh současného českého státního znaku, podobně jako jeho varianty pro ČSFR. Nicméně také vytvořil znaky pro stovky dalších českých obcí. Byl členem Mezinárodní heraldické akademie se sídlem v Ženevě, člen Britské heraldické společnosti v Londýně, člen Society of Heraldic Arts, člen Francouzské heraldické společnosti a člen Heraldické komise českého Parlamentu. Pocházel z rodiny profesora kreslení v Kutné Hoře, kde také odmaturoval na místní reálce v roce 1938. Následně se přihlásil na ČVUT, kde ho zastihl povolávací rozkaz během mobilizace. Z armády byl propuštěn již v roce 1939 a odešel do ciziny, přes Polsko a Francii, kde vstoupil do cizinecké legie, se dostal do Spojeného království, kde nastoupil k parašutistům. Byl připraven do výsadku Bronse jako radista. Při parašutistickém výcviku si zlomil meniskus, a tak byl poslán na zpravodajskou radiostanici. Dvě letadla s členy Operace Iridium a Operace Bronse, které se Louda nakonec nezúčastnil, byla Němci sestřelena u Mnichova, když se vracela z nezdařeného výsadku nad Protektorátem. Loudův tatínek s bratrem Zdeňkem byli za války internováni Němci v internačním táboře Svatobořice. Ve Spojeném království se seznámil s teorií heraldiky a nechal se notně ovlivnit postupy britské heraldiky. Po válce se navrátil do obnoveného Československa, kde byl za svoje zásluhy mimo jiné vyznamenán v roce 1946 Československým válečným křížem. V této době se také setkal s Karlem VI. Schwarzenbergem, od kterého se učil především základům české heraldiky. Po převzetí moci komunisty v únoru 1948 byl poslán na dovolenou a posléze z armády propuštěn v hodnosti kapitána. Sice nebyl degradován, ale byl bez soudu uvězněn na Mírově, kde zů...

Více od autora