Stav: |
Dobrý
|
Vazba: | Pevná s obálkou |
Počet stran: | 271 |
Kategorie: | Politologie 2197x, Tomáš Garrigue Masaryk 398x |
Ilustrátor: | Milan Hegar |
Série: | České myšlení ; sv. 2 |
Vydání: | 7. vyd |
Vydáno v: | Praha |
Náklad: | 35 000 ks |
Poznámka: | obálka Milan Hegar |
Vystaveno: | ne 16. ledna 2022 12:03 |
Dostupnost: | Prodáno |
Jedna ze stěžejních Masarykových prací, která svou myšlenkovou a názorovou podnětností je stále aktuální, třebaže od vzniku spisu nás dělí tři čtvrtiny století. Obdobně jako Ideály humanitní i jiná Masarykova díla představuje Česká otázka výrazný, filosoficky i historicky dobře fundovaný dokument, který pomáhá hlouběji se informovat o historických kořenech českého údělu. Hlavním smyslem výkladů, založených na hlubokém rozboru českého myšlení od dob obrozenských (Dobrovský, Kollár, Jungmann, Palacký, Havlíček), je přispět k osvojení si dějinného vědomí současného člověka v jeho úsilí o nové cesty naší národní společnosti.
Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel , byl československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident Československé republiky. K jeho osmdesátým narozeninám byl roku 1930 přijat zákon o zásluhách T. G. Masaryka, obsahující větu „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát“, a po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil a odměnil za jeho osvoboditelské a budovatelské dílo. Tomáš Masaryk pocházel z chudé rodiny. Otec, původem Slovák, byl kočí, matka pracovala jako kuchařka. Po studiích ve Strážnici, v Brně a ve Vídni roku 1876 promoval filosofickou prací o Platónovi. Za studijního pobytu v Lipsku se roku 1877 seznámil se svou budoucí ženou, Američankou Charlottou Garrigueovou, a roku 1878 se s ní v New Yorku oženil. Následujícího roku se ve Vídni habilitoval sociologickou prací o sebevraždě. Po vzniku české univerzity v Praze byl 1882 jmenován profesorem filosofie. Založil a redigoval měsíčník Athenaeum, v počátcích vedl sestavování Ottova slovníku naučného a zapojil se do veřejného života kritikou tzv. Rukopisů. Své studenty vedl ke kritičnosti a vědeckosti v duchu Augusta Comta a jeho program „realismu“ se soustředil kolem týdeníku Čas. Roku 1890 vstoupil s přáteli do mladočeské strany a v dalším roce byl zvolen poslancem Říšské rady. Hájil jak větší autonomii českých zemí, tak také zájmy jihoslovanských národů, ale pro spory s radikálním vedením strany se roku 1893 mandátu vzdal. Ve snaze kultivovat české politické myšlení se Masaryk začal zabývat dějinami. Navázal na koncept Františka Palackého a přemýšlel o historickém poslání českého národa. Česká reformace a národní obrození jako projevy humanity mají podle něho širší, všelidský význam. Zároveň se ovšem Masaryk zabýval i sociálními otázkami, podporoval osmihodinovou pracovní dobu a všeobecné volební právo. Roku 1899 vystoupil s požadavkem na revizi procesu s Hilsnerem a proti...
již od 599 Kč!
baleno s láskou!
a každý den další!