Lubomír Emil Havlík: Češi a Jihoslované v minulosti

Lubomír Emil Havlík, Karel Heřman, Jaromír Mikulka, Miroslav Šesták, Miroslav Tejchman, Zdeněk Šimeček, Václav Žáček, Růžena Havránková, Milan Šmerda, Vladislav Šťastný
Češi a Jihoslované v minulosti : od nejstarších dob do roku 1918

1975 | Nakladatelství Academia

Obsáhlá syntetická práce dává obraz vzájemných styků Čechů s jihoslovanskými národy od počátku jejich vstupu do historického období až do r. 1918, kdy dochází k vytvoření samostatného československého a jugoslávského státu. Práce odráží nerovnoměrný vývoj těchto vztahů v různých historických etapách i jejich mnohotvárn…ost a snaží se postihnout hlavní vývojové rysy. Výklad doplňuje rozsáhlý soupis literatury a obrazové přílohy. Obsáhlá syntetická práce dává obraz vzájemných styků Čechů s jihoslovanskými národy od počátku jejich vstupu do historického období až do r. 1918, kdy dochází k vytvoření samostatného československého… a jugoslávského státu. Práce odráží nerovnoměrný vývoj těchto vztahů v různých historických etapách i jejich mnohotvárnost a snaží se postihnout hlavní vývojové rysy. Výklad doplňuje rozsáhlý soupis literatury a obrazové přílohy.

Stav

Mírně opotřebená

potrhaná obálka, obálka s flíčky

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Mírně opotřebená, potrhaná obálka, obálka s flíčky
Vazba:	pevná s obálkou
Počet stran:	751 , 32 nečíslovaných obrazových příloh
Jazyk:	česky
Vydání:	I. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	9. 5. 2025 15:4
Číslo položky:	1230775

O autorech

Lubomír Emil Havlík

Lubomír Emil Vilém Havlík byl moravský historik, medievalista, vědecký pracovník, badatel a odborník především na středověké dějiny a Velkomoravskou říši. Aktivně se angažoval ve věci restituce moravské samosprávy. Narodil se ve Znojmě 30. srpna 1925 a středoškolská studia zahájil na tamním reálném gymnáziu, po okupaci je dokončoval v Kroměříži. Pracoval jako totálně nasazený při kopání zákopů pro Wehrmacht. Po osvobození složil maturitu a zapsal se na Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity na obory: historie, prehistorie, angličtina a filozofie. Vysokoškolská studia dokončil v roce 1950, následující rok pracoval jako středoškolský profesor. Kvůli své demokratické orientaci a členství v národně socialistické straně musel opustit fakultu a později i zaměstnání ve školství. Následující roky pracoval v knihovně Uměleckoprůmyslového muzea v Brně. Od roku 1956 byl aspirantem a později vědeckým pracovníkem Slovanského ústavu Československé akademie věd, jeho pobočky v Brně. V roce 1968 byl zakládajícím členem Svazu vědeckých pracovníků, zrušeném v roce 1969. V letech 1963-1985 externě přednášel na UJEP v Brně dějiny slovanských národů ve středověku a dějiny Byzance. Habilitovat se mohl až v roce 1978 , doktorát z historických věd získal až v roce 1987. Mezi jeho nejvýznamnější počiny lze řadit edici historických pramenů souvisejících s dějinami Velké Moravy Magnae Moraviae Fontes Historici, které byl nejen iniciátorem a hlavním redaktorem, ale podílel se na ní též autorsky. Od roku 1990 byl vědeckým pracovníkem Ústavu dějin střední a východní Evropy. Podílel se autorsky na tvorbě výstavy Velká Morava , která byla instalována v mnoha evropských městech. Dále působil mimo jiné jako spolupracovník Čs. rozhlasu a Čs. televize, člen Čsl.-jugoslávské historické komise, Čsl. národního balkanistického komitétu, Čsl. národního byzantologického komitétu, Čsl. archeol. společnosti, Associ...

Více od autora

Miroslav Tejchman

Miroslav Tejchman je český historik, specialista na dějiny Balkánu. Od absolutoria na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze působil takřka celý svůj profesní život v Československé akademii věd, resp. Akademii věd České republiky, nejprve v rámci Ústavu dějin evropských socialistických zemí, naposledy v Historickém ústavu. Je považován za průkopníka českého bádání o rumunských dějinách, zejména pak pro období druhé světové války, a zabývá se též dějinami Jugoslávie i Balkánu jako celku. Po řadu let vedl redakci časopisu Slovanský přehled, v první polovině 90. let externě přednášel na FF UK, později tři roky na Institutu základů vzdělanosti a od roku 2004 na Fakultě sociálních věd UK. Je předsedou Českého komitétu balkanistů, místopředsedou Společné komise historiků České republiky a Rumunska a členem dalších odborných kolegií. Kromě vlastních publikací se podílel na řadě syntetických děl k dějinám balkánských zemí a problematice Východního bloku a je autorem překladů několika zahraničních prací. Má bratra Jaroslava, který vyučoval fyziku na Gymnáziu Budějovická.

Více od autora