Gennadij Samojlovič Gor, Jurij Apollonovič Žemčužnikov
Černý poklad

1954 | Státní nakladatelství dětské knihy

Spisovatel a geolog společně vyprávějí zábavnou formou mládeži o ohromné přírodní laboratoři, která před miliony let připravila na naší zemi všechny látky k vyrobení a vzniku dnešního černého pokladu - uhlí. Z prehistorie putují pak spisovatelé do doby nedávné a dnešní a líčí, jak bylo uhlí objeveno, jak se dobývá a ja…k ohromný význam má pro svou všestrannou použitelnost a možnosti zpracování. Spisovatel a geolog společně vyprávějí zábavnou formou mládeži o ohromné přírodní laboratoři, která před miliony let připravila na naší zemi všechny látky k vyrobení a vzniku dnešního černého pokladu …- uhlí. Z prehistorie putují pak spisovatelé do doby nedávné a dnešní a líčí, jak bylo uhlí objeveno, jak se dobývá a jak ohromný význam má pro svou všestrannou použitelnost a možnosti zpracování.

Stav

Dobrý

ohnuté rohy, lehce opotřebená obálka, lehce natrhnutý hřbet

Skladem pro e-shop

O knize

Stav:	Dobrý, ohnuté rohy, lehce opotřebená obálka, lehce natrhnutý hřbet
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	67
Jazyk:	česky
Ilustrátor:	Lumír Sevčík
Překladatel:	Josef Němeček
Edice:	5. svazek ed. 5. svazek ed. Živé prameny
Vydání:	1. vydání
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	4. 6. 2025 13:42
Číslo položky:	1257876

O autorech

Gennadij Samojlovič Gor

Gennadij Samojlovič Gor byl ruský sovětský historik umění, prozaik a básník, známý především jako autor vědeckofantastických próz. Narodil se roku 1907 ve městě Verchněudinsk . Pocházel ze židovské rodiny. První rok života prožil se svými rodiči ve vězení v Čitě, kam byli posláni za revoluční činnost. Roku 1923 se přestěhoval do Leningradu, kde začal studovat na historicko-filologické fakultě Leningradské státní univerzity. Zde se také seznámil s Daniilem Ivanovičem Charmsem a Alexandrem Ivanovičem Vveděnským, čelnými představiteli tehdejší ruské avantgardy a zakladateli umělecké skupiny Společnost reálného umění OBERIU navazující na expresionismus a dadaismus. Po ukončení studia roku 1930 se věnoval především literatuře. První povídku vydal roku 1925 v komsomolském časopise Юный пролетарий . Roku 1930 napsal v duchu „oberijské“ poetiky román o kolektivizaci Корова , který mohl vyjít až roku 2000. Ve třicátých letech žil na Sibiři, kde studoval folklór severních národů a získal zde i náměty pro své první povídky. Roku 1933 vyšla jeho první sbírka povídek Живопись , roku 1934 byl přijat do Svazu sovětských spisovatelů. Zimu roku 1941 prožil v nacisty obleženém Leningradu. Tento zážitek jej po evakuaci v letech 1942–1943 inspiroval k napsání dlouhého cyklu básní Блокада , poznamenaný poetikou OBERIU a odrážející stav muže žijícího v neustálém očekávání smrti (část básní vyšla časopisecky až v roce 2002, celý cyklus v roce 2007 v dvojjazyčném rusko-německém vydání. Po skončení druhé světové války pokračoval v psaní žánrově různorodé prózy, od roku 1961 je znám především jako autor vědeckofantastických příběhů. Ty se nevyznačují příliš napínavým dějem, napětí je ve filozofickému pro...

Více od autora