Knihy
Vzácné knihy
Exil a samizdat
Miloslav Švandrlík
Černí baroni, aneb, Válčili jsme za Čepičky

Miloslav Švandrlík
Černí baroni aneb Válčili jsme za Čepičky

1988 | Nakladatelství Rozmluvy

Známé a oblíbené dílo z pera renomovaného autora a osvědčeného vypravěče Miloslava Švandrlíka vychází poprvé ve své historii se všemi původními ilustracemi – kolorovanými pro nové vydání Mistrem Nepraktou – kreslenými knize na míru. Dnes již klasický titul připomínající doby nedávno minulé, v němž autor, který vojensko…u pr ezenční službu vykonával v letech 1953–55 na pracovištích Technických praporů v západních a jižních Čechách, barvitým a osobitým způsobem popisuje všední absurdity nevšední doby Československo-sovětského poválečného přátelství a její odraz nejenom v životě vojenských branců – pétépáků. Dodejme, že kniha, respektive jejích 17 kapitol „prvního dílu“ vyšla poprvé v nakladatelství Vysočina v roce 1969 a dalších dvacet let se příběhy „druhého dílu“ mohly šířit jen ústním podáním nebo opisováním. Kompletního vydání se text dočkal až po změně politických poměrů v roce 1990. Román Černí baroni byl rovněž úspěšně zfilmován v roce 1992 a v roce 2002 byl v brněnském studiu České televize byl natočen jedenáctidílný seriál, doplněný o příběhy z dalších románů: Říkali mu Terazky a Pět sekyr poručíka Hamáčka. Známé a oblíbené dílo z pera renomovaného autora a osvědčeného vypravěče Miloslava Švandrlíka vychází poprvé ve své historii se všemi původními ilustracemi – kolorovanými pro nové vydání Mistrem Nepra…ktou – kreslenými knize na míru. Dnes již klasický titul připomínající doby nedávno minulé, v němž autor, který vojenskou pr ezenční službu vykonával v letech 1953–55 na pracovištích Technických praporů v západních a jižních Čechách, barvitým a osobitým způsobem popisuje všední absurdity nevšední doby Československo-sovětského poválečného přátelství a její odraz nejenom v životě vojenských branců – pétépáků. Dodejme, že kniha, respektive jejích 17 kapitol „prvního dílu“ vyšla poprvé v nakladatelství Vysočina v roce 1969 a dalších dvacet let se příběhy „druhého dílu“ mohly šířit jen ústním podáním nebo opisováním. Kompletního vydání se text dočkal až po změně politických poměrů v roce 1990. Román Černí baroni byl rovněž úspěšně zfilmován v roce 1992 a v roce 2002 byl v brněnském studiu České televize byl natočen jedenáctidílný seriál, doplněný o příběhy z dalších románů: Říkali mu Terazky a Pět sekyr poručíka Hamáčka.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná
Počet stran:	244
Jazyk:	česky
ISBN10:	0946352569
ISBN:	9780946352562
Vydání:	2
Vydáno v:	Purley
Vystaveno:	10. 4. 2021 17:4
Číslo položky:	169686

O autorovi

Miloslav Švandrlík

Miloslav Švandrlík byl český spisovatel a humorista. Používal také pseudonym Roman Kefalín. Lze se také setkat s křestním jménem Miroslav, které je však chybné. Po vystudování základní školy prošel několik zaměstnání, také absolvoval dvouleté studium na pedagogickém oddělení městské hudební školy v Praze. Po roce 1950 získal maturitu . V letech 1951–1953 studoval na DAMU, studia však po dvou letech zanechal. Po ukončení studia se stal asistentem režie ve Vesnickém divadle v Praze. V roce 1953 nastoupil vojenskou službu k Technickým praporům TP, po jejímž ukončení v roce 1955 byl krátce zaměstnán jako vychovatel korejských dětí v Liběšicích a pak se stal profesionálním spisovatelem. Jeho nejúspěšnějším dílem se stalo dílo Černí baroni aneb Válčili jsme za Čepičky, které znázorňovalo ironizující a satirickou formou absurdity v tehdejší socialistické armádě. Vše co psal, bylo humoristického až satirického charakteru. Spolupracoval i s celou řadou časopisů a divadel. V těchto časopisech se často podílel na vtipech Jiřího Wintera Neprakty. Napsal několik rozhlasových a televizních scénářů. V letech 1990 až 1997 vystupoval na besedách a doprovodných pořadech k výstavám Masarykova demokratického hnutí. M. Švandrlík zemřel v Praze, ale je pohřben v Kutné Hoře na hřbitově u Nejsvětější Trojice. Seznam 307 Švandrlíkových hororových povídek se nachází v článku Seznam hororových povídek Miloslava Švandrlíka. Dlouho žil na pražském Chodově; několik dní před jeho smrtí v říjnu 2009 mu bylo uděleno čestné občanství MČ Praha 11. 21. dubna 2010 bylo na jeho počest pojmenováno prostranství na Chodově mezi ulicemi Skřivanova a Lažanského, Švabinského a 7. května. Na tomto náměstí byla 14. října 2010 odhalena jeho busta od českého sochaře Miro...

Více od autora