Knihy
Válečná literatura
Válečná historie
Ivo Pejčoch
Černá kniha sovětské okupace

Ivo Pejčoch: Černá kniha sovětské okupace

Ivo Pejčoch, Prokop Tomek
Černá kniha sovětské okupace : Sovětská armáda v Československu a její oběti 1968-1991

2015 | Nakladatelství Svět křídel

Sovětská armáda v Československu a její oběti 1968-1991.
Prokop Tomek a Ivo Pejčoch, pracovníci Vojenského historického ústavu v Praze, zpracovali dosud opomíjené historické téma, problematiku vynuceného pobytu sovětských jednotek v Československu a škody, které na našem území za dvě desítky let okupace jejich vojác…i napáchali.
Během několika měsíců po vpádu invazních sil Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 narůstaly oběti na životech i počty zraněných, kteří se stali oběťmi řádění okupačních jednotek. Ty navíc během krátké doby způsobily škody v řádu desítek až stovek milionů tehdejších korun. Tyto skutečnosti byly do značné míry známy, protože tuhá cenzura byla dočasně zastavena. Jak ale nová kniha přesvědčivě ukazuje, dosud udávaný počet 108 civilních obětí na životech byl silně podhodnocený. Následující dvě desítky let „dočasného“ pobytu, kdy se dočasnost stala v představě většiny obyvatel věčností, však umírali další nevinní civilisté. Další občané utrpěli nezvratná poškození zdraví a materiální škody dosahovaly astronomických částek. Tyto zamlčované skutečnosti odhaluje nová kniha dvojice vojenských historiků. Kniha se ale tématice sovětské okupace však věnuje v širším pojetí.
V úvodních kapitolách je popsán například právní rámec „pobytu“ Střední skupiny vojsk v Československu či metodika jednání o škodách. Další kapitoly však přinášejí také informace o počtech, struktuře nebo úkolech okupačních jednotek, a snaží se nastínit každodenní život uzavřených prostorů. Konečně se kniha věnuje také otázkám odsunu Sovětských vojsk z Československa po pádu komunistického režimu, odstranění ekologických škod a zejména hledání spravedlnosti pro oběti tragických událostí.
Černá kniha sovětské okupace zcela poprvé nabízí analýzu zločinů a násilného chování, skutečný počet obětí zločinů, ignorantství, bezohlednosti i lhostejnosti příslušníků okupačních jednotek. Ukazuje také způsoby, jakými se československé státní orgány a sovětská vojenská justice s pachateli vypořádaly, či lépe řečeno v řadě případů bohužel nevypořádaly. Fakta o jednotlivých událostech byla vyhledána v původních a zatím nevyužitých archivních pramenech. Kniha je doplněna množstvím unikátních, dosud nezveřejněných fotografií. Sovětská armáda v Československu a její oběti 1968-1991.
Prokop Tomek a Ivo Pejčoch, pracovníci Vojenského historického ústavu v Praze, zpracovali dosud opomíjené historické téma, problematiku vynu…ceného pobytu sovětských jednotek v Československu a škody, které na našem území za dvě desítky let okupace jejich vojáci napáchali.
Během několika měsíců po vpádu invazních sil Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 narůstaly oběti na životech i počty zraněných, kteří se stali oběťmi řádění okupačních jednotek. Ty navíc během krátké doby způsobily škody v řádu desítek až stovek milionů tehdejších korun. Tyto skutečnosti byly do značné míry známy, protože tuhá cenzura byla dočasně zastavena. Jak ale nová kniha přesvědčivě ukazuje, dosud udávaný počet 108 civilních obětí na životech byl silně podhodnocený. Následující dvě desítky let „dočasného“ pobytu, kdy se dočasnost stala v představě většiny obyvatel věčností, však umírali další nevinní civilisté. Další občané utrpěli nezvratná poškození zdraví a materiální škody dosahovaly astronomických částek. Tyto zamlčované skutečnosti odhaluje nová kniha dvojice vojenských historiků. Kniha se ale tématice sovětské okupace však věnuje v širším pojetí.
V úvodních kapitolách je popsán například právní rámec „pobytu“ Střední skupiny vojsk v Československu či metodika jednání o škodách. Další kapitoly však přinášejí také informace o počtech, struktuře nebo úkolech okupačních jednotek, a snaží se nastínit každodenní život uzavřených prostorů. Konečně se kniha věnuje také otázkám odsunu Sovětských vojsk z Československa po pádu komunistického režimu, odstranění ekologických škod a zejména hledání spravedlnosti pro oběti tragických událostí.
Černá kniha sovětské okupace zcela poprvé nabízí analýzu zločinů a násilného chování, skutečný počet obětí zločinů, ignorantství, bezohlednosti i lhostejnosti příslušníků okupačních jednotek. Ukazuje také způsoby, jakými se československé státní orgány a sovětská vojenská justice s pachateli vypořádaly, či lépe řečeno v řadě případů bohužel nevypořádaly. Fakta o jednotlivých událostech byla vyhledána v původních a zatím nevyužitých archivních pramenech. Kniha je doplněna množstvím unikátních, dosud nezveřejněných fotografií.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Poznámka:	obálka Jiří Souček
Vazba:	pevná
Počet stran:	383
Jazyk:	česky
ISBN10:	8087567730
ISBN:	9788087567739
Edice:	Svět křídel
Vydání:	Vydání první
Vydáno v:	Cheb
Vystaveno:	4. 1. 2022 15:10
Číslo položky:	262590

O autorech

Ivo Pejčoch

Ivo Pejčoch byl český vojenský historik. Vystudoval katedru českých dějin na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 1990 působil jako šéfredaktor historického měsíčníku Historie a plastikové modelářství. Od roku 2007 byl vědeckým pracovníkem Vojenského historického ústavu. Je autorem několika desítek knih literatury faktu, zabývajících se především vojenskou technikou. Narodil se 18. března 1962 v Praze. Jeho otcem je spisovatel a historik Slavomír Pejčoch-Ravik. V letech 1977–1981 vystudoval Střední průmyslovou školu spojové techniky v Praze. Pracoval nejprve jako technik v Konstruktivě Praha a později jako spojový technik v SPT Telecom. Od mládí se zajímal o vojenskou historii a techniku, po roce 1989 se této zálibě začal věnovat naplno. V roce 1990 spoluzaložil časopis Historie a plastikové modelářství a po řadu let byl jeho šéfredaktorem. Ve stejné době se mimo jiné zapojil do tvorby série publikací Válečné lodě. V letech 2001–2005 vystudoval historii na Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V roce 2009 zde obhájil dizertační práci s názvem Československá těžká vojenská technika. Vývoj, výroba, nasazení a export československých tanků, obrněných automobilů a pásových dělostřeleckých tahačů 1918–1956. V roce 2007 se stal vědeckým pracovníkem Vojenského historického ústavu, kde se věnoval celé řadě historických témat. Přispíval mj. do časopisu Historie a vojenství. V červenci 2018 jej na cyklovýletu postihl infarkt, po kterém zůstal dlouhodobě upoutaný na lůžku. Dne 20. července 2019 zemřel. Výběr:

Více od autora

Prokop Tomek

PhDr. Prokop Tomek, Ph.D. Vědecký pracovník Historicko-dokumentačního odboru VHÚ. Narozen 1965, v letech 2001-2006 absolvoval kombinované magisterské studium v oboru historie na filozofické fakultě Univerzity Karlově v Praze. Téhož roku vykonal rigorózní zkoušku a získal titul PhDr. A v roce 2012 ukončil doktorandské studium na FF UK obhajobou disertační práce na téma Historie československé redakce Rádia Svobodná Evropa a její význam pro české dějiny“. V letech 1996-2007 pracoval jako dokumentarista a později vedoucí oddělení dokumentace Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Policie ČR. Poté byl převeden na Ministerstvo vnitra – Odbor Archiv bezpečnostních složek jako odborný pracovník a později vedoucí oddělení dokumentace. V roce 2008 pracoval v Ústavu pro studium totalitních režimů jako vedoucí oddělení dokumentace. Od října 2008 pracuje v historicko-dokumentačním odboru Vojenského historického ústavu Praha. V roce 2012 zvolen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR do veřejné funkce, za člena Etické komise České republiky pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu podle zákona 262/2011 Sb., členy komise pak byl zvolen místopředsedou Etické komise. Odborné zaměření: V minulosti zpracovával řadu témat českých poválečných dějin. Soustřeďuje se zejména na problematiku vztahů občanů a moci v letech 1948-1989, například činnosti bezpečnostních složek totalitního režimu a perzekuce občanů, dále problematice exilu, zde zejména zahraničnímu rozhlasovému vysílání pro Československo. V poslední době se věnuje zejména problematice druhého a třetího odboje a Československé lidové armádě v době normalizace a jejímu působení v rámci Varšavské smlouvy.

Více od autora