Knihy
Umění a architektura
Architektura
Jarmila Krčálová
Centrální stavby české renesance

Jarmila Krčálová
Centrální stavby české renesance

1974 | Nakladatelství Academia

Práce seznamuje s historií, vývojem a současným stavem našich centrálních renesančních staveb.
Uměleckohistorická studie se zabývá charakteristickými rysy českých a moravských centrálních staveb v době renesance. Na vybraných příkladech dochovaných světských i církevních objektů zkoumá jejich vztah k analogickým ty…pům v Itálii a v sousedních zemích a upozorňuje na okolnosti jejich vzniku. Výklad provázejí fotografie některých významných centrálních renesančních staveb na našem území. Práce seznamuje s historií, vývojem a současným stavem našich centrálních renesančních staveb.
Uměleckohistorická studie se zabývá charakteristickými rysy českých a moravských centrálních staveb v… době renesance. Na vybraných příkladech dochovaných světských i církevních objektů zkoumá jejich vztah k analogickým typům v Itálii a v sousedních zemích a upozorňuje na okolnosti jejich vzniku. Výklad provázejí fotografie některých významných centrálních renesančních staveb na našem území.

Stav

Velmi dobrý

Vytvořit poptávku

O knize

Stav:	Velmi dobrý
Vazba:	brožovaná s obálkou
Počet stran:	100
Jazyk:	česky
Vydání:	1. vyd.
Vydáno v:	Praha
Vystaveno:	26. 1. 2025 11:52
Číslo položky:	1117320

O autorovi

Jarmila Krčálová

Jarmila Krčálová byla česká historička umění, specialistka na umění a architekturu renesance a manýrismu, pracovnice Ústavu pro teorii a dějiny umění ČSAV. Jarmila Krčálová se narodila 17. května 1928 v Košicích. Dějiny umění vystudovala na Univerzitě Karlově v Praze, kde vypracovala rigorózní práci zaměřenou na dílo architekta Mattea Borgorelliho. Tématem její kandidátské disertační práce se stala renesanční nástěnná malba na panstvích pánů z Hradce a pánů z Rožmberka. Po celý profesní život se zaměřovala na renesanční architekturu v českých zemích a v tomto oboru se stala naší nejvýznamnější specialistkou. Pracovní dráhu spojila s Ústavem pro teorii a dějiny umění ČSAV, kde se v pozici výkonné redaktorky zásadním způsobem podílela na vzniku a vydání čtyřsvazkové topografie Umělecké památky Čech. Studie zaměřené na renesanci v Čechách i na Moravě publikovala především v časopise Umění a vydala několik samostatných monografií, například knihu o architektu Baldassaru Maggim. Zemřela 23. dubna 1993 v Praze.

Více od autora